Jehla

Jak to také může dopadnout, když ten největší profík v oboru při rutinní činnosti podcení bezpečnost práce. V laborce se stane průšvih a zrovna v ten okamžik přestane téct voda - to už trochu přehnali. Ale jinak napínavá atmosféra na úrovni mírně pokročilý. Dovedl bych si představit ještě tísnivější hudbu i drsnější psycho halucinační obrázky, jak ještě více potrápit divákovy nervy. Svůj tradiční výkon strhané nervózní ženské předvádí Brejchová, která se mi zdá, že to snad ani nehraje. I když, jak tam do ní všichni rejou - a hlavně její rodina, tak se ani nedivím. Hlavně její matka a ségra do ní jdou fakt tvrdě. Takovou hezkou nedělní návštěvičku u Evelíny bych si už příště milerád rozmyslel. Á Bartoška opět v roli veterináře. No, na rozdíl od Teorie tygra zde vedle nadutosti předvede i moc hezkou lidskou stránku a pochopení. Některý dialogy mě ale tahaly za uši. Třeba přítel Brejchové Brzobohatý ji podvede a to zrovna když těžce onemocní. Později se jí poníženě omluví a požádá jí o ruku. Vzala by sis mě? Byla jsi se mnou šťastná! Brejchová: ano skoro každou středu. Brzobohatý: prosim tě Evo, o co ti vlastně de?? Takovýchto veletočů v chování okolí vůči Brejchové je tam habaděj, takže se ani nedivím, že je z toho zralá na Chocholouška. Hodnocení: 90 %. (19.01.2020)

Televizní inscenace o smrtící epidemii vztekliny, na jejímž pozadí se odehrává to hlavní, život čtyřicetileté opuštěné doktorky. Brejchové ta role sedla. Její podání vyloženě kontrastuje s těmi otřesnými televizními kulisami za pár korun. Škoda, že tohle netočil Kachyňa, jelikož tohle je vyloženě látka pro něj. Pod Svobodou je to jen průměrný televizní film z nemocnice. [489. hodnocení, 32. komentář, 72%] (19.01.2020)

Jiří Svoboda byl v osmdesátých létech mistrem napětí, což dokazuje i v tomto psychologickém televizním filmu z laboratorního prostředí. Jana Brejchová v roli veterinářky Evy, která má po kolegovi převzít celé oddělení výzkumu se nešťastně dostane do situace, která změní její pohled na svůj život. Atmosféra je dokonalá, k čemuž přispívá hudební nahrávka mého oblíbence Jozefa Revalla, která střídá synťácké zvuky s reálnými nástroji. Jiří Svoboda holt tenkrát uměl a každý jeho film byl silný zážitek. (20.01.2020)

Lepší průměr (kdyby to šlo, dám o půl hvězdičky víc). Místy opravdu trapné dialogy, přemýšlela jsem, zda se takhle tehdy (v 80., možná koncem 70. let mluvilo) - patos z toho kapal nepokrytě, nebo se holt nepovedly dialogy, nebo je to schválně...ale bylo to asi 2x. Sex symbol Brejchová už tu není nejmladší, zato Bartoškovi to sluší :-) A téma zajímavé, drama to relativně je, ale poté, co je člověk až přesycen všemi drsňárnami ze Západu, už to tolik neohromí a patřičný efekt se prostě nedostaví. Ale konec byl dobrý, ten se povedl. Takže jo, stojí za to se na film podívat, už z několika důvodů... (21.01.2010)

Soudruzi neporučili větru, dešti, šířila se vzteklina. Asi proto je tento film skoro neznámý. Docela se mi líbil, ale na ty brutální veterinární zákroky koukat nešlo ani náhodou. Čtyřicetiletá lékařka bilancuje život jako kdyby ji už v životě nic nečekalo. Šeď a jenom šeď, život bez perspektiv, nad vším se vznáší bolševická ideologie. Takže se vlastně ani nedivím, že soudruzi tento film neměli rádi. Dnes se raději filmy o životě bez perspektiv, o dramatickém nárůstu sebevražd nebo o ideologiích současnosti netočí vůbec. Dnešní režiséři nemají ani tolik odvahy jako Jiří Svoboda. Točí jenom propagandu nebo hovadiny. (07.02.2014)