Případ Platfus

Studie etiky lidskosti a srdce, která vítězí nad etikou paragrafu. / Hezký je moment, kdy "hezounek" Hanzlík zve ošklivku "Bydžovskou" na rande po té, co vyčůraně odmítl svědčit, a ona jej právě pro jeho zbabělost odmítne, ačkoliv, jak přiznává, se jí to moc často nestává, že by jí někdo na rande zval. / Psychologicky: selhání otce, jehož prominentní postavení umožní synovi vyrůst v rozmazleného fracka, kterému všechno prochází. Když mu Brodský nastaví "otcovské" hranice zaslouženou fackou, je v našem právním systému odsouzen, protože ten jde na ruku prominentnímu otci. Toto selhání otcovského principu prorůstá celou pokryteckou socialistickou společností, která ctí pouze otce "formálního" - literu zákona a titulu. Tentýž mrak a selhání otcovského principu visí nad českou společností a akademickým světem univerzit i 20 let po revoluci. (01.09.2014)

Srazit diváka svým hereckým výkonem na kolena je pro Vlastimila Brodského standart, ale přesto mě zas a znova jeho projev dojímá a udivuje - jako tady. A Zuzana Bydžovská mu v roli idealistické obhájkyně zdatně sekunduje a pomáhá, zvlášť při závěrečné řeči. V podobě Svěrákova scénáře vzniklo něco, co má bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává, platnost kdykoli, protože morálka, to je oč tu běží. A já jsem to skoro celé probrečela. (22.02.2005)

Az do tohoto vikendu mi tato inscenace zustavala utajena, vcera jsem ji dokoukal. Jako pravnik mam velmi rad soudni dramata ci sceny ze soudu, a jde-li navic o ceske dilo, velmi rad prubeh sporu sleduju i po te profesni strance. Trestni rad se totiz v nekterych smerech za ta leta prilis nezmenil. Musim konstatovat, ze u tohoto dila jsem se po delsi dobe nedrzel za hlavu. Nejake chyby tam sice byly, ale spise je vnimam jako nutny ustupek pro stravitelnost filmu laickym divakem, nikoliv jako totalni selhani odborneho poradce (ze spani me po teto strance uz nejaky cas budi 6. dil Sanitky 2). Samozrejme najdeme i par reci o socialisticke moralce, ale to je vzhledem k roku vzniku jen dalsi nutne zlo, ktere nastesti nepusobi ani rusive, ani podprahove. Scenar je napsan se skvelou lehkosti, zahrano je to na jednicku (dokonce vcetne Bydzovske) a hlavne - SPOILER: rozsudek odpovida pravni realite, jakkoliv bylo mozne pohnutky profesora lidsky chapat, na zprosteni obzaloby to nebylo - KONEC SPOILERU. V pravu je jen minimum moralky, to neni vycpela klasikova moudrost, ale tvrda pravda. (12.11.2013)

Navzdory tomu, že ústřední postavou příběhu je učitel, tedy postava pro Svěrákovu tvorbu typická, mi přišlo, že film jako takový příliš "svěrákovský" není. Spíše jsem měl pocit, jako bych sledoval živý přenos ze soudní síně, bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Vše působí naprosto přirozeně, autenticky. Nakonec i ten rozsudek ničím nevybočuje z běžné praxe. Vlastně jde "jen" o jeden z mnoha důkazů toho, že právo a spravedlnost jsou dvě naprosto rozdílné kategorie. (12.12.2014)

Zpracování á la studiová televizní inscenace z 80.let mě tady překvapivě vůbec nerušilo. Nevím, jak se k tomu scénáři dostal Svěrák, ale je naprosto Nesvěrákovský a velmi vážný. Zpočátku jsem se trochu ošíval a některé dialogy mi připadaly divné. Postupně mě tento film ovšem naprosto upoutal, dal mi i několik velmi zajímavých myšlenek a velice silně na mě zapůsobil. Žádná komedie, ale téměř filozofické a nadčasové drama ze soudní síně. To je prostředí, které mi přijde velmi zajímavé. Brodský většinu času jenom sedí a kouká, ale on jenom svým pohledem dokáže dojmout. Bydžovská je opět velmi zajímavá svým svérázným stylem herectví a do tohoto filmu sedla jako ulita. (17.07.2019)