Malý televizní kabaret

Kabaret mě nikdy neoslovil, díval jsem se na něj, jen v případě, že nebyla jiná možnost. Infantilní písně, nudné scénky. A to hodnotím z pohledu malého dítěte, kterým jsem v devadesátých letech byl. Navíc mi není sympatický hlas Molavcové, je podivně zabarvený a vždycky byl. Zkrátka jsem to radši přepnul třeba na strýčka Skrblíka. (11.02.2015)

Tohle si bezesporu zaslouží pět hvězdiček. Pořad nejen pro děti, který se musel každému vrýt do paměti a jedině v dobrém. Měl jsem to potěšení podívat se na jeden díl, jako první pořad, kterým jsem "pokřtil" mou novou televizi - byl jsem za to rád, protože jsem se od srdce zasmál a krásně si zavzpomínal. :) (23.06.2008)

"Mámu, tátu, strýce, tetu pozvěte do kabaretu až se zase jako dneska srazíme. Zamáváme z obrazovky, do křesel i na pohovky, už se na to dneska těšíme." No, přednost tohoto pořadu je právě to, že z poučování, moralizování si dělá legraci. A tím myslím legraci na opravdu vysoké úrovni. Scénáristé Ondřej Suchý a Oldřich Dudek to psali s evidentní radostí a herci byli neméně dobří. Zvlášť Jitka Molavcová a Ondřej Havelka. "Tak čau! A příště zase všichni sejdeme se jako obvykle. Já přijdu s kytkou, tumáš, čichni, kytka bude vonět nezvykle. Mně poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny. Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici. Tak čau..." Z toho, že si to všechno pamatuju, poznáte, jak to na mě zapůsobilo. :-) 90 % (02.08.2003)

Frk, frk, a hned je tu parodie nejenom na pohádky. Dr. Voštěp budiž prostým a krásně okatým příkladem toho, čeho se bylo možné nadát od téhle partičky. Jako dítě jsem kabaret zbožňoval, a ve svém současném stavu se taky rád podívám, když mám náhodou v příslušnou dobu cestu kolem televize. Sice už se nesměju jako tenkrát, ale aspoň ten vlídný úsměv se dostaví spolehlivě. Netřeba nám Degentubbies ani úchylných plyšáků s podle hesla "Sezame, otevři se!" otevírací hlavou (čímž rozhodně nemyslím klasika české úlisnosti, pana Mufa!), dokud máme malý, ale náš, televizní kabaret. (28.06.2008)

Mě poznáte, neboť jediný, budu mít v kapse noviny. - Já na hlavě budu mít čepici a v ruce krabici. - Tak čau a zase příště sejdeme se jako obvykle.... Jako malý jsem to miloval. Libili se mi scénky, vymyšlené příhody, pohádky, improvizace, fajn parta okolo - Pepa Dvořák, Jitka -molavcová, Jirka Lábus, Havelka a naše Štěpánka. (31.12.2015)