Možná přijde i kouzelník

Jeden z mála zábavných pořadů totalitní televize, který snese nejpřísnější měřítko. Scénky Lábuse, Kaisera a Korna kompaktně zcelili večer. Dílům prospěla ucelená parta včetně režiséra a téměř rodinné natáčení v divadle v Táboře. Tehdy byl ještě na zábavu čas, takže scénky byly propracované s pointou a nevulgárním humorem. Jediné, co jsem nemusel, byl povinný balet československé televize... (05.12.2005)

Vynikající pořad. Humor pánů Lábuse a Kaisera doplněný o Jiřího Korna, včetně skvělých dvojic jako Wimmer - Černoch nebo Srstka - Hanušová, je legendární a většina skečů, řečí či scének jsou nezapomenutelné. A v dnešních dnech, kdy opět Kouzelník dostává své reprízy na kanále ČT3 nelze než skutečně ocenit s jakou vervou a chvílemi více i méně markantnějšími špeky rýpali do tehdejších pořádků a úsměvně je parodovali. Kouzelník je sice estrádou, ale estrádou jednak humorně vypiplanou a odvážnou, která zaplňuje v 80. letech prázdné okno, neboť nesnese téměř žádné srovnání s produkcí ČST tehdejší doby. Kouzelník má své vlastní definiční okénko. Byť v porevolučních dílech už bylo patrné lehké otupování, asi také proto, že se periodicita vysílání zkrátila na půl roku a docela to pány limitovalo v invenci (s výjimkami typu Klíště nebo Hodina dějepisu), ale naštěstí skončili zavčasu s grácií. Kouzelník je v šedi normalizace mimořádným pořadem, který měl například na rozdíl od Televarieté daleko vetší možnost roztáhnout křídla. To o co se Dvořák v Televarieté místy pokoušel přebila absolutně šílená skladba vystupujících, kteří zastupovali tehdejší komunistický blok. V Kouzelníkovi také nalezneme podivnosti doby, samozřejmě ztvárněné například v dobové popmusic, ale nemám důvod se za Kouzelníka stydět, naopak si ho rád dám znovu, protože Lábus, Kaiser, Korn a další byli pevní a odvážní. 80% (02.07.2020)

Hudební čísla v absolutní většině vůbec za nic nestojí, ale ta úvodní píseň je legendární a všechny výstupy Kaisera a Lábuse naprosto geniální a TOP: Od té doby to ještě nejspíš nikdo nepřekonal a už asi nepřekoná. Ostatní scénky ale také stojí za to, kupříkladu třeba takové Housle s Wimmerem a Černochem jsou taky luxusní. (20.03.2019)

Na pár opravdu výborných scének vždy připadalo strašné množství nudné vaty, ale i tak hřejivý nadprůměr televizní tvorby v oblasti zábavy. __ A ty opravdu legendární výstupy zná dnes díky YouTube snad každý, jakmile se někde objeví dvojička Jiří Wimmer - Karel Černoch… tak ihned zbystřím, neb čichám kvalitní zábavu. (03.12.2018)

Samotné scénky Kaisera, Lábuse a Korna byly většinou výborné, parodii na písničku "A ty se ptáš co já" a "Hodina dějepisu v roce 2000" mi přijdou přímo nadčasové. Ovšem zlatým hřebem pořadu pro mě osobně zůstanou výstupy Jiřího Wimmra s Karlem Čenrochem. Ať se nebožák Černoch učil na housle, maďarsky, jezdit na lyžích, hrát na dudy, či cokoli jiného, pokaždé mně dostával ten "sadismus" učitele Wimmra. Prodchnutí písničkami mě až tak netrápilo, Televarieté člověka už tak nějak vycvičilo... (08.03.2009)