Režie:
Otakar FukaKamera:
Josef HanušHudba:
Jiří ŠustHrají:
Slávka Budínová, Jiří Adamíra, Vladimír Šmeral, Danuše Klichová, Drahoslava Landsmanová, Josef Bek, Valerie Kaplanová, Ladislav Mrkvička, Karel Urbánek (více)Obsahy(1)
Hlavní postavou je tu penzionovaný kriminalista Václav Gaudl, který si začíná všímat podezřelého chování elegantního manžela své neteře Hedviky. Požádá svého přítele, podplukovníka Mácu, aby mu zjistil, kam profesor Horáček jezdí ve vypůjčeném taxikářském autě. Horáček je finančním expertem podniků zahraničního obchodu a přednáší na vysoké škole, Hedvika pracuje jako redaktorka v nakladatelství. Žijí si nad poměry, nejen díky svým profesím, ale také díky dědictví po bohatém otci Hedviky. Bydlí ve velké vile, mají dvě auta, chatu. Žena, která se snaží udržet si manžela, netuší, že má mladou milenku, jejich podnájemnici Danielu, s níž po přednáškách odjíždí na chatu. Když se Horáček rozhodne rozvést, ztropí Hedvika hysterickou scénu při níž nejprve prohlásí, že se nikdy nerozvede a nakonec způsobí nehodu, při níž zahyne mladá stopařka. Hedvika přemluví manžela, aby z místa nehody ujel. Muž to udělá protože netuší, že ho žena vyfotila, když táhl mrtvolu do křovin. Profesor Horáček se rozhodne pro radikální řešení. Chladnokrevně připraví a provede vraždu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Jedna z řady těch českých černobílých detektivek, na níž se vždy ráda podívám. Je tam dobře vykreslen vztah dvou úspěšných lidí, majetných manželů. Stále hezký žádoucí chlap a cílevědomá stárnoucí manželka. A do toho mladá holka. Manželský trojúhelník se všemi očekávanými i nečekanými zvraty včetně zabití stopařky a následně vraždy. Ač se některým klišé film nevyhne, psychologie postav mě bavila. Dominovala nad dějovou krimi linkou. ()
Velmi dobra ceskoslovenska detektivka zo 70. rokov minuleho storocia. V roku 1971 uz normalizacia ficala naplno, ale stale sa tocili pamataniahodne filmy, a tento je jeden z nich. Vyborny je pribeh penzionovaneho kriminalistu, ktory podozrieva clena rodiny z nekalych praktik. A na tom je vystavany cely film. Reziser Otakar Fuka odviedol fakt pracu na urovni, Z hercov zaujme najma Slavka Budinova. Smeral sice uz v 70. rokoch nemal take kultove filmy ako v 60. rokoch /Kladivo na Carodejnice, Cintamani a Podvodnik/, ale hrat rozhodne vedel. Film ma velmi dobru atmosferu a otvoreny koniec. Takze ako mylovnik ceskoslovenskej kynemtagorafyje davam vysokych 77 % ()
Ne vynikající, ale přesto velmi zdařilý krimifilm se zajímavým psychologickým pozadím. Na počátku sedmdesátých let, ještě před utužením destabilizovaných politických poměrů v tehdejším Československu, se podařilo čas od času natočit slušný film a Svědectví mrtvých očí mezi ně určitě patří. Mimořádnou záležitost z něj dělají především Slávka Budínová s Jiřím Adamírou, kteří hrají manželskou dvojici "v rozkladu" naprosto perfektně. ()
40% — Kromě Pilotů jsem viděl všechny filmy Otakara Fuky a v jeho prvotině jsou vidět společné rysy. Námět by to nebyl až tak nezajímavý, ale zpracování je takové ponuré, mdlé, nezáživné. Navíc je to ten typ kriminálních filmů, který se mi většinou nelíbí – pachatele známe od začátku a jde spíše o psychologickou studii než o napětí z odhalení vraha. Pokud se koukáme na tvorbu O. Fuky, tak zjistíme, že podobně stavěných kriminálních filmů má více. Ono by to samo o sobě nemuselo být za každou cenu špatné, jeno by bylo potřeba, aby to bylo podáno víc atraktivně a záživně. Slávka Budínová a Jiří Adamíra předvádějí velmi dobré výkony, u ostatních už je to horší. ()
Některé filmy mi utkví v hlavě a já s údivem zjišťuji, že i po týdnu po shlédnutí na film stále myslím. Tohle se mi stalo i se Svědectvím mrtvých očí a já poté navýšil hodnocení o jednu hvězdičku. Asi proto, že příběh (nepovedené manželství, nevěra a pokusy o zoufalé řešení) je vlastně ze života a že se pravidelně odehrává v nesčetných manželstvích. A hlavní hrdina Jiří Adamíra podal opravdu skvělý výkon. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (10)
- Autor hudby Jiří Šust použil některé hudební motivy z tohoto filmu také ve snímku Vesničko má středisková (1985). (gug)
- Horáčková (Slávka Budínová) má na náhrobku napsáno: „To jenom tajná křídla se ve mně zvedla.“ Jedná se o fragment z této lyrické básně neznámého autora: „Neplačte pro mne příliš, kdybych umřela jednou, to tajná křídla jenom se ve mně tiše zvednou. Ač zůstanu tu s vámi, už přec se budu měnit a v jiný svět se vhroužím vysoko nad váš zenit. To skončila je bolest, jen utrpení těla, však moje velká láska, ta s tělem nezemřela. Ukryta byla v srdci, jehož kůra teď taje. Zůstává mezi vámi a ve vás zraje.“ (sator)
- Představitelka Daniely, Danuše Klichová, popisuje, že postelových scén bylo původně natočeno mnohem víc, ale komunistická cenzura je tehdy nedovolila do filmu zařadit. Jiří Adamíra byl během natáčení těchto scén velmi ohleduplný a vždy po dokončení choulostivé scény ji jako první zahaloval do županu. (sator)
Reklama