Režie:
Hynek BočanScénář:
Petr ZikmundKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Josef Abrhám, Ladislav Frej st., Josef Vinklář, Jana Štěpánková, Eliška Balzerová, Iva Janžurová, Josef Dvořák, Daniela Kolářová, Ladislav Chudík (více)Epizody(13)
Obsahy(1)
V novém pokračování se znovu shledáme prakticky se všemi hlavními postavami Dietlovy nemocniční ságy. Pochopitelně – primář Sova (Ladislav Chudík) už není ve svém pokročilém věku středem dění. Na jeho místě však stále pevně stojí primář Arnošt Blažej (Josef Abrhám). I jemu už táhne na šedesátku a to je důvod, aby se za sebou ohlédl, aby bilancoval svůj život. Jenže Blažej rozhodně ještě nekončí a nachází v sobě stále dost sil, aby znovu zvedl prapor – nejednou i za ty druhé. (Česká televize)
(více)Recenze (254)
Nemocnice na kraji města Jaroslava Dietla byla parádní záležitostí. To, že jakékoli nové pokračování bez tohoto mistra československých seriálů bude jiné či slabší, jsme věděli nebo alespoň tušili. Když jsem poprvé viděl první díl této "nové" nemocnice, byl jsem zklamaný a nudil jsem se. Pak mě ale seriál vtáhl do děje. Byl jsem, asi jako všichni, zvědavý na to, co se s postavami jako Blažej, Cvach nebo Sova dělo dál. Jen mě zamrzel fakt, že se zde neobjevil Oldřich Kaiser ( Nové osudy to napravily, díky ). Velmi mne také potěšila dvojice Töpfer - Hrzánová, vždy když přišli na scénu, bavil jsem se. Jen mě trošku zamrzelo, co udělali se sestrou Huňkovou a jejím manželem. Nicméně Janžurová tu měla také pěkné vtipné momenty, ale ta její postava ztratila energii a elán, škoda. Ještě více jsem si díky tomuto pokračování zamiloval postavu doktora Sovy mladšího. Ladislav Frej je prostě báječný, alkoholika, co má absťák, zahrál dle mého soudu dokonale, věřil jsem mu každé gesto, slovo... Přiznám se, že mne poněkud nudily osudy dětí hlavních postav, ať už to byly ratolesti Blažejovy, Králové nebo Huňkové. Nesouhlasím s tím, že by toto pokračování byl až takový "průser". Rád se k němu občas vracím. ()
Naprosto zbytečné a špatné pokračování osudů legendární nemocnice na kraji města je nemožným rejžováním na slávě svého předchůdce. Nemocnice na kraji města měla své nedostatky, ale byla výborně napsaná panem Dietlem a výborně lidsky zahraná představiteli rolí doktorů, sestřiček i pacientů. Každá postava byla hutná a propracovaná a celé to vyznělo mile a díky několika postavám, kterým vévodil vynikající doktor Štrosmajer pana Kopeckého, i velmi zábavné. Pokračování po čtvrt století je nudné, plytké, režie je nefbez efektu a o ničem, herecké výkony nevyrovnané, scénář je klasicky nereálny a podivný (i když se snaží nabádat k odsuzování rasismu), postavy jsou ploché a celé to vyzní studeně a nezajímavě. ()
Postavy jsou "podivné" - to je hlavní myšlenka, která mě napadla při shlédnutí NNKMP20L. Těžko si dokážu představit, jak všichni ti lidičkové za těch dvacet let vyrostli právě takto. Manželé Sovovi jsou mafiánští bossové, Blažej je i po dvaceti letech stejně kontroverzní primář, ze řidiče sanitky Jaromíra Hanzlíka se stal starosta Boru atd. Seriál je vláčný, všem postavám vše trvá zoufale dlouho. Tohle se nepovedlo. ()
Tak zrovna na pokračování "Nemocnice na kraji města" jsem se těšil docela dost, vždyť moji rodiče a vlastně i já jsme ji rádi sledovali a užívali jsme si ji. Jenže všechno to, co krásně fungovalo před dvaceti lety se s moderní dobou jakoby vytratilo a kvalita celého seriálu šla velmi rychlými kroky do kopru (a nezachránily to ani nové postavy, ani snaha o zachycení vztahu Romka - běloch). Hvězdičku z úcty ke všem hercům, kteří se objevili v obou seriálech! ()
Toto bylo pro mě obrovské zklamání, které trpělo propastným kvalitatním srovnáním s původním seriálem, který navzdory komunistickému balastu, ční nad tímto dílem ve všech směrech, zemména scénářem, režií a hereckým projevem. Navzdory tomu, že řada herců navazovala na své úspěšné role a mohla z toho těžit, nemohli se očividně s předepsaným vývojem svých postav ztotožnit a často to vypadalo, že jde o pouhé karikování předešlého seriálu. Seriál byl po komerční stránce velmi úspěšný (sledovaný), protože opravdu plnil roli zábavného týdeníku, o kterém se v pondělí ráno nevěřícně diskutovalo a musím říct, že to byl jediný světlý bod celého projektu - čtení zábavných recenzí o Elišce Balzerové, která vrhá toužebné pohledy na sousedovic dítě, pan Abrahám jako balvan, prapodivná dcera Eliška (nebo jak), která částečně šílí nad sebou nebo svým nepřítomným otcem a ti všichni, jak se kolem sebe plácají a nejsou s to, vytvořit kloudný dialog. Byla to zábava, ale jako výsledek dramatického seriálu dost smutné vysvědčení. ()
Galerie (151)
Photo © Česka televize
Reklama