Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Pro mě osobně asi nejlepší ze všech Nemocnic. Líbil se mi děj, který diváka dokázal udržet u obrazovek. Herecké výkony některých představitelů sice trochu pokulhávaly, ale zase na druhou stranu se člověk u nich nenudil, jelikož v jistých momentech dokázaly pobavit. Samozřejmě, že v seriálu byli i herci, kteří prokázali mistrnný výkon. Jo a líbila se mi znělka. Po pár letech jsem si koupil komplet seriál na DVD, takže až bude trochu více času, rád si ho připomenu. Hodnotím lepšími třemi hvězdami. (13.01.2011)

Neříkam,že stará Nemocnice na kraji města bylo něco extra,ale aspoň to mělo styl,rytmus vyprávění,skvělou hudební znělku,dobré herecké výkony.Tenhle brak je však přesným opakem skoro všeho popsáno výše tj.nemá to žádný styl a vkus stejně jako tisícovka podobných seriálu,tvůrci neumějí výprávět,hudební znělka je strašná a herci přehrávají.Po skvělých Četnických humoreskách je tohle obrovské šlápnutí do h***a. (05.01.2004)

Toto bylo pro mě obrovské zklamání, které trpělo propastným kvalitatním srovnáním s původním seriálem, který navzdory komunistickému balastu, ční nad tímto dílem ve všech směrech, zemména scénářem, režií a hereckým projevem. Navzdory tomu, že řada herců navazovala na své úspěšné role a mohla z toho těžit, nemohli se očividně s předepsaným vývojem svých postav ztotožnit a často to vypadalo, že jde o pouhé karikování předešlého seriálu. Seriál byl po komerční stránce velmi úspěšný (sledovaný), protože opravdu plnil roli zábavného týdeníku, o kterém se v pondělí ráno nevěřícně diskutovalo a musím říct, že to byl jediný světlý bod celého projektu - čtení zábavných recenzí o Elišce Balzerové, která vrhá toužebné pohledy na sousedovic dítě, pan Abrahám jako balvan, prapodivná dcera Eliška (nebo jak), která částečně šílí nad sebou nebo svým nepřítomným otcem a ti všichni, jak se kolem sebe plácají a nejsou s to, vytvořit kloudný dialog. Byla to zábava, ale jako výsledek dramatického seriálu dost smutné vysvědčení. (01.09.2006)

Jsem zklamán. V původní sérii byly skvěle napsané postavy a dialogy. Těšil jsem se, jak se budou vyvíjet jejich vzájemné vztahy. Především zde ale bylo několik figur skutečně charismatických (doktorka Fastová, dr. Štrosmajer, dr. Sova starší) či alespoň zajímavých. Všechny nové postavy mi moc zajímavé nepřijdou. A z těch starších jsem zklamán. Někdy mám pocit, že můj oblíbenec Abrhám snad přestává umět hrát. Zvláště v okamžicích kdy jako vypění nebo začně křičet, mu nevěřím (jak skvělá byla např. jeho hádka s Frejem v původní sérii). (10.11.2003)

Nesmyslná snaha zakomponovat do děje všechny moderní jevy. Tuneláři, privatizace, podnikatelé a podnikatelíčkové, rasismus, homosexualita. Jak řekla moje kamarádka, ještě tam chybí ňákej muslimskej radikál s bombou, aby to bylo komplet. Kdysi sympatická emancipovaná doktorka Čeňková tady praští s felčařinou, chvíli se tváří, že je na hlavu, pak oblbuje cizí malý dětičky a nechá se vojíždět Vašutem. Dost na hlavu je i psychiatrička Machovcová Báry Hrzánové. Tahle postava je úplně ujetá a všude jinde by rušila, tady v tom panoptiku ale ničemu nevadí. Zatímco ve staré Nemocnici bylo sympaticky utajeno, s kým si doktorka Králová vysouložila piškota, tady se to řeší třináct dílů. Takže bod snad jenom za tradičně zapšklou Maciuchovou a Kolářovou. Staří se snažili, mladí nezaujali. Nemají náboj a charisma. Jak jsem někde nedávno psal, Dietlovi ty kolečka vždycky výborně zapadaly, tady to skřípe, každej si jede po svý lince a celkově to nikam nevede. (02.02.2014)