Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Nechci jít s hodnocením níže, protože si myslím, že za poměry, které pokračování popisovalo, Zikmund nemohl stejně jako Dietl za socialistickou šeď. Materiální posun dopředu byl dokonce potěšitelný. Pravda ale je, že Zikmundovi chyběla v tomto ohledu dietlovská uměřenost a skoro žádná z nových postav nebyla tak zajímavá jako původní obsazení. Snad s výjimkou romské sestřičky. Možná proto, že drama u Pěnkavových bylo mnohem silnější než u Blažejových, o dceři dr. Králové nemluvě. Taky si myslím, že byla chyba upírat tolik pozornosti na nesympatický páreček doktorů Machovcových, navzdory zdatnému Töpferovi a vynikající Hrzánové. Zvláště když dokázala zživotnit takový scénáristický úlet jako postavu psychiatričky, která svého manžela chirurga posílá za věštkyní, aby mu předpověděla kariéru. (Původní záporák dr. Cvach byl sice legendární, ale mám dojem, že tolik místa v rámci seriálu zase nedostal.) A - při vší úctě ke stáří a Chudíkovi - na fyzický a možná i mentální úpadek takového monolitu, jakým byl primář Sova, se nedívalo dobře. // 51% (02.12.2021)

Ne, nepoučili se. Nemocniční seriál by neměl být o lidech, ale o samotných doktorech. To by na nich mělo být to nejzajímavější. Jejich práce a jejich postoje k ní, které by vytvářely další a další zápletky. Tak jak to dokázala Pohotovost nebo mí milovaní Chirurgové. Tenhle český pokus o oživení legendy dopadl spíš trapasem, než seriózním seriálem. (01.10.2007)

Dle mého názoru byla hrubá chyba chtít pokračovat v tak úspěšném seriálu jako byla " Nemocnice na kraji města 1977 - 1981" bez původního autora Jaroslava Dietla a původního režiséra Jaroslava Dudka. Autor scénáře odvedl mizernou práci a nezachránili to ani kvalitní herci ( z první série), ani režisér Hynek Bočan. (15.02.2011)

Totální krok vedle. Petr Zikmund nepochopil, v čem tkvělo kouzlo Dietlova seriálu a narouboval sem všechno možné, včetně multikulti a genderových otázek, které ve skutečnosti obyčejné lidi nezajímají. Postavy se chovají, s prominutím, jako idioti, ne jako lidé. Scénář jim něco předepisuje, tak to herci odehrají, ale každá z postav se chová jak v Ordinaci v růžové zahradě - když se scenáristovi zlíbí, může se ze sparťana stát slávista, z optimisty hnedle pesimista. Navíc se seriál bojí jít do konfliktů - tedy reálných, skutečných, současných, nikoliv pseudointelektuálních. Postavy jsou více vyhraněné buďm směrem k dobru, nebo ke zlu, chybí ona Dietlova psychologická prokreslenost, kdy i nerudného dědka v podání Kopeckého divák chápal. O detailech, které si zde cucají autoři z prstu a neodpovídají moc realitě, snad už darmo mluvit. (27.06.2015)

Strašný! Strašný! No, alespoň jednu zásluhu to má - zde je vidět nedoceněná kvalita původní Dietlovi Nemocnice! Prostě nemáte na to, a nejste schopni realizovat nějaký dobrý námět, scénář, natož pak vůbec nějaký celý výsledek. V tomto případě seriál! Vtáhli jste něco vyjímečného a naprosto nekomerčního jako byla "Nemocnice" do světa nenápaditých, naprosto "neprofesionálních" výtvorů a komerčních sra_ek typu Nova. Ach! (22.02.2007)