Vetřelec: Romulus

„VÍTEJTE NA VESMÍRNÝ STANICI ROMULUS…“  Řekl bych, že předešlý filmy se víc soustředili na příběh, ze kterýho se stal (většinou) horor. Alvarez na to šel obráceně – vzal (v podstatě) neznámý herce, soustředil se na vetřelce a k tomu poskládal nějakou zápletku s tím, že kdo se zvířátku nepodívá do vočí, není chlap. Nebo babochlap. A jelikož mu jde hlavně o horor, počítá s lidma jako s idiotama. Podle nálady (vaší) to můžou vyrovnat exhibující příšery, fajn 80tkovej feeling, dosytost akce, lekaček a jinýho hnusu. A předpokládám, že u konce odmasturboval i Cronenberg. (Nebo jenom on?)     /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o sedmý díl série Vetřelec, odehrávající se mezi událostmi Vetřelec (1979) a Vetřelci (1986). 2.) Alvarez film konzultoval s Ridleym Scottem i Jamesem Cameronem. 3.) Thx za titule „????“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ****  NAPĚTÍ  *** (18.08.2024)

Nečekal jsem od Fede Alvareze zásadní film, který by posunul hranice žánru a vetřelčí téma na novou úroveň. Tajně jsem ale doufal, že by se mohl opřít o solidní řemeslo a natočit funkční žánrový film, který by byl poctou původní sérii a překonal tak pachuť z ambiciózních nešťastných úletů Ridleye Scotta. S řadou dílčích výhrad se domnívám, že jako letní žánrovka, u které jde o pobavení, Alvarezův kousek obstojí. Jeho práce zřetelně cílí na mladé publikum, které zajišťuje návštěvnost kin a tomu odpovídá i výběr jeho hrdinů. Herci rozhodně nehrají špatně, jejich charaktery jsou ale nevýrazné a vzájemná chemie pokulhává. Alvarez se nepokouší přijít s originálním autorským rukopisem, zato po celou dobu intenzivně pomrkává na fanoušky série a snaží se řadou scén připomínat všechno, co kdysi na plátně fungovalo. Hororové napětí se mu daří budovat především ve fázi průniku skupinky desperátů na opuštěnou základnu, když se propracovávají přes trosky a mapují neznámé prostory obřího vraku. Alvarez ale točí pro teenagery a proto potřebuje děj rozhýbat a zrychlit. A to i na úkor elementární logiky a proti odkazu prvního dílu. Facehuggeři získávají rychlost závodního motocyklu, lidský mutant se z novorozeněte transformuje do obří stvůry během dvou minut. Jako dobrodružné akční sci-fi  s dobrou výpravou film nicméně funguje spolehlivě. Pokud bych měl snímek poměřovat kvalitami, které vztahuji k chytré áčkové tvorbě, šel bych s hodnocením dolů. V tom, čím chce Romulus být, ale plní zadání a protože původní očekávání byla nízká a v neposlední řadě i proto, že filmový fanoušek má v dnešní době jen pramálo důvodů k návštěvě kina, zvedám konečný verdikt na čtyři hvězdičky a 70% celkového dojmu. (19.08.2024)

In space no one can hear you cringe. Disneyfikace Vetřelce proběhla úspěšně. A podobně jako u Predátor: Kořist z paralelní foxovské filmové série je s tím očividně většina diváků v pohodě, ale já nejsem. Že se Fede Alvarez vytasí pouze s přímočarým slasherem s chabými postavami, které zde jen kopírují schéma triviálních charakterů jeho předchozích snímků, bylo jasné od začátku. Že film však nenabídne zhola nic navíc snad kromě povedené scénografie a praktických efektů, i když ty taky jen zručně kopírují a účelově připomínají retro originálu, a bude pouze variovat již dříve viděné, postrádat veškeré napětí, režijní invenci a zkrátka i postavy, do kterých bychom mohli investovat své obavy, v to jsem věřit nechtěl. K tomu se naplnily moje obavy, že dojde na bezduchou repetici prvků a hlášek z původních filmů, což je mor veškerých současných navázání na klasické franšízy a zde vyloženě bolí. Úvod se ještě drží, ale pak prakticky ve filmu můžete identifikovat zlomový okamžik, kdy to celé začne jít do háje. Loňská Havěť byla lepším navázáním na Vetřelce, než je tenhle korporátní fanservisový produkt, a i jednu ze zde klíčových rádoby akčně-hororových scén zvládla udělat efektivněji. Nápaditou inspiraci velikány hledejte v nezávislých vodách a mimo zajeté série, u Disneyho ji nenajdete. (14.08.2024)

// Ten pomalý rozjezd je fakt extrémně pomalý a byť jsem si užíval tu snahu za každou cenu z nového Vetřelce udělat vizuálně osmdesátkový film (je to na celém snímku pravděpodobně to nejzajímavější), chyběl mi na úvod silnější háček a od počátku lepší práce s napětím, které by se pak přetavilo ve více pohlcující druhou, už znatelně svižnější, akčnější a celkově nápaditější půlku. Cailee Spaney se navíc rychle stává moji oblíbenou herečkou a Alvarez čerpající z celé ságy (včetně herního Isolation, ale i třeba Dead Space) se očividně snažil zavděčit všem fandům, možná bych ale raději viděl více jeho vlastních nápadů. Těch pár, co předvedl, totiž bylo celkem fajn. Na opakovaná zhlédnutí to ale bohužel moc nevidím. (14.08.2024)

Čtyřka za snahu. V dobrém, ale fakt jen o Vetřelčí chlup na zadku. Všechno od prvních tónů do posledního fontu titulků dýchá snahou potěšit fanoušky ságy a tu mašinu na vyrábění peněz zase pořádně rozběhnout. Ingredience z jedničky, dvojky a bohužel i malinko toho nejhoršího z Promethea se míchají do většinou dobře fungujícího nostalgického vzpomínání na staré dobré časy. Osobně se mi více líbila část v Rémovi, kde teprve objevujeme a osádka, v čele s výbornou Cailee Spaeny a jako o život hrajícím Davidem Jonssonen, který si krade to nejlepší pro sebe, hloupě rozmrazí ledničku. Alvarez si pohlídal všechno, jen se scénářem chtěl zavděčit mnoha lidem (Ridelymu) a tak místo toho aby byl více svůj půjčuje si z Promethea bohužel to nejblbější a tím je závěr. Kdyby zůstalo u Vetřelce byli by spokojení skalní fandové. Kdyby byl originálnější mohli jsme si sednout na prdel všichni, ale ta třetí cesta, kterou si vybral malinko zkazila chuť. Rozhodně chceme více, ale s originálními ingrediencemi a ne tak lamáckymi řešeními bezvýchodných situací. Nápady byly jen neskončili v jamce. Ten navrhovaný režisérský crossover s Trachtenbergovým Prey bych ale bral všema deseti. (18.08.2024)