Ježíš z Montrealu

Skupina herců se rozhodne, že pojmou Ježíšovu cestu po svém, a to velmi realisticky bez nějakých příkras a metafor, které je v příběhu jinak možné vyčíst. Je to kritické, je to místy docela silné, ale na druhou stranu, já jsem měl chvílemi i pocit toho, že je to takové rozhárané, nekonzistentní. Nedokázalo mě to zaujmout. (01.08.2017)

Film nás během první půlhodiny seznámí s knězem, který žije v hříchu, pak nás zavedl do studia, kde se dabovalo porno, následně jsme shlédli namlouvání celého "dokumentu" o vzniku světa velkým třeskem a podívali se podívali na plac, kde točila reklamu opravdu (nerad to přiznávám) vyzývavá žena. Pak začali hrát jakousi hru, kde nejprve zcela zpochybnili, jestli Ježíš vůbec byl... Přeskočil jsem tedy v čase skoro na konec filmu, kde jsem viděl, jak díky "nehodě" zemřel herec, který hrál Ježíše přivázaného ke kříži... Co k tomu říct více? Od prvních minut lituji, že jsem filmu věnoval svůj čas... (01.08.2014)

Samý spoiler! Hlavní hrdina se ze své verze pašijového příběhu snaží konstituovat divadlo jako chrám oduševnělého umění z kterého je třeba vyhnat penězoměnce komerce (třeba i vlastnoručně). Za své „učedníky“ vybere si hříšníky, kteří se prostituují v tak pokleslých žánrech jako je reklama (ten všežravý moloch, který parazituje na každé kladné emoci a snaží se ulovit každou duši) či dabing porna. Nadchne je a dá jim naději, že lze dostát svým zapomenutým ideálům, že herectví může mít vyšší smysl. Po smrti hrdinově přichází však Ďáblův posel v podobě právníka (jak taky jinak, že?) se svůdnou nabídkou na založení nadace na zachování duchovního odkazu hrdinova, samozřejmě se správní radou, kde se leckdo může stát předsedou či jiným potentátem. Někteří přijmou a znovu se zapojí do systému, někteří odmítnou. Ti pak končí v samotě, v zapomnění a na dlažbě metra pod plakátem, který je symbolem vítězství komerce. Ale snad jsou aspoň duchem blažení. (23.02.2015)

Jednoducho trapas, ktorý je vo umelo tlačenej francúzskej sekulárnej spoločnosti už bežným javom. Čo film s náboženskou tématikou, to je hromada peňazí vyhodených do vzduchu. A nech tu vidí umeleckosť kde kto, ani 100 oscarov by nezmenil dojem z filmu, ktorý je skôr urážlivým, než prínosným, skôr kontroverzným, než harmonickým. (18.07.2016)

Arcandovo drama je důmyslnou variací na novozákonní evangelia. Příběh herecké skupinky, která inscenuje tradiční pašijové hry poněkud netradičně, a narazí proto na odpor samotných církevních zadavatelů, nastoluje otázky umělecké svobody, poukazuje na všudypřítomné pokušení komerce a zároveň předkládá uvěřitelné paralely osudu Ježíše Krista s osudem talentovaného herce (včetně finálního "zmrtvýchvstání"). Myšlenkově bohatý film v přitažlivém balení. (09.02.2007)