Ježíš z Montrealu

To jsem přesně potřebovala vidět. ♥♥♥ Film mi připomíná pár některých mých oblíbenců, kteří jsou ale pozdějšího data, takže pokud oni tohle viděli předtím, tak do sebe najednou všechno nějak víc zapadá. Rámcem to vzbuzuje stejný pocit jako Mistr a Markétka - blázen se uprostřed vyprázdněné marnosti pokouší vytvořit něco opravdového, s obsahem, a zároveň bojuje s pocitem, že je sám stejně jenom nástroj, jenom nádoba. Platí zde zlatá poučka o kvalitě Bernarda Blacka: Smála jsem se, plakala jsem, změnilo mi to život. Dramaturgicky bonbonek, včetně prologu i epilogu a reklamy na zdi v metru a prostě se vším všudy. Divoký muž. Chci jeho hlavu. Hlavně v expozici mi běželo hlavou "to jsou tak krásní lidé, drahý bože, kde bere tak strašně krásné lidi". Příchod každého z hlavních hrdinů na scénu je skvostný. Ježíše, matky, modelky, dabéra. A potom je tu Robert Lepage, bytost, kterou musím milovat. Loni ve škole jsem na otázku, jaký je podle mě ultimátní herec, odpověděla, že nicotný, bílý jako stěna, nepopsaný, chameleon s démonickýma očima schopný proměnit se v kohokoli bez přílišné podoby s jeho civilním já. Tehdy jsem měla na mysli Jana Budaře, teď vím, že Robert Lepage je také toho druhu. Zajímalo by mě, jak vypadá divadlo v jeho režii. (02.12.2014)

Skupina herců se rozhodne, že pojmou Ježíšovu cestu po svém, a to velmi realisticky bez nějakých příkras a metafor, které je v příběhu jinak možné vyčíst. Je to kritické, je to místy docela silné, ale na druhou stranu, já jsem měl chvílemi i pocit toho, že je to takové rozhárané, nekonzistentní. Nedokázalo mě to zaujmout. (01.08.2017)

Starý příběh, v novém kabátě. O dvě tisíciletí zpět, ale se stejnými, nebo totožnými aktéry. A hlavně s velmi originálním příběhem a výtečnými herci, kdy Vám začne při pozorném sledování do sebe všechno zapadat a na konci už jen přemýšlíte, proč jste takovýto dobrý film už neviděli dávno dřív. Sám za sebe? Fakt nevím. (21.10.2015)

Odvážny koncept, ktorý zvádza k nabubrelému spracovaniu na hranici umenia a gýča. Arcand ale na to ide veľmi civilne a ono bude skôr otázkou, či vám svojská atmosféra Montrealu a neskorých osemdesiatok sadne, alebo nie. Dokonca to ani nezáleží na tom, či máte tohto svojského režiséra radi, pretože Ježiš z Montrealu v jeho filmografii stojí predsa len akosi mimo, alebo ak chcete, tak pre niekoho možno na jej úplnom vrchole. Mne film takmer dokonale sadol možno preto, lebo som mal dojem, akoby ho nakrútil Kieslowski. P.S. Každý si ale užije scénu porno dabingu krátko po začiatku. A film je krásne vypointovaný, Arcandovi sa ho dokonca podarilo zakončiť takmer bez pátosu. (19.10.2021)

Film nás během první půlhodiny seznámí s knězem, který žije v hříchu, pak nás zavedl do studia, kde se dabovalo porno, následně jsme shlédli namlouvání celého "dokumentu" o vzniku světa velkým třeskem a podívali se podívali na plac, kde točila reklamu opravdu (nerad to přiznávám) vyzývavá žena. Pak začali hrát jakousi hru, kde nejprve zcela zpochybnili, jestli Ježíš vůbec byl... Přeskočil jsem tedy v čase skoro na konec filmu, kde jsem viděl, jak díky "nehodě" zemřel herec, který hrál Ježíše přivázaného ke kříži... Co k tomu říct více? Od prvních minut lituji, že jsem filmu věnoval svůj čas... (01.08.2014)