Becket

Film o přátelství a moci a jak už zde bylo řečeno především - herecký koncert dvou nezapomenutelných vynikajících herců britské kinematografie. Peter O'Toole si postavu Henryho II. zahrál i o čtyři roky později v úžasném snímku Lev v zimě. Henry II: It's too funny! Becket is the only intelligent man in my kingdom, and he's against me! (19.07.2011)

Tempo by potřebovalo popohnat střihačskými nůžkami (opravdu je nutný dvouminutový záběr na procesí mnichů?), nicméně i tak nám tu zůstává kvalitní historické drama se solidním Burtonem, ale hlavně výtečným O'Toolem, který se s rolí Jindřicha dokonale sžil a věřil jsem mu každé gesto. Měl to také usnadněné tím, že tato role mu poskytovala mnohem více prostoru pro vyjádření vnitřního boje a emocí než role Becketa, která přecijen nepřekypovala nějakou přehnanou citovostí. (14.10.2009)

Vynikající, ale těžký film, který bych nedoporučila pro zkrácení nudy nebo dlouhé chvíle. Velmi moudré dialogy, které je nutno sledovat pozorně a vnímat jemné nuance, měnící úmysly i chování hlavních hrdinů. Logicky na sebe totiž navazují a cesta k tragédii je srozumitelná. Líbil se mi proces svěcení arcibiskupa i rituál uvalení klatby. Ani jedno z toho jsem dosud neviděla. Závěrem bych film charakterizovala asi takto. Jde o souboj dvou výrazných osobností, z nichž jedna moc i odpovědnost unesla, druhá nikoli. Proto ta silnější, která byla navíc i mnohem inteligentnější, musela zemřít. Král Anglie, závislý na přízni svého přítele a žárlivý na Boha, kterému dal jeho přítel přednost. Bez něho si totiž uvědomoval, jak je sám, obklopen jenom hloupými a prázdnými lidmi. Přitom ale neunesl zjištění, že ho jeho bývalý přítel ve všech směrech převyšuje. Film byl velkým zážitkem. (02.01.2014)

Zhlédnutí tohoto snímku jsem dlouho předlouho odkládal, neboť jsem měl podezření, že by se mohlo jednat o blbinu. Znovu se však ukázalo, že se i já mohu jednou až dvakrát za deset let v odhadu zmýlit. Pán Bůh zaplať za výzvy. Byl bych ochuzen o jeden mimořádný filmový skvost, který se dokonce opírá o skutečné události. Opravdu překrásný příběh o hledání cti v době, kde pro ni ale absolutně nebylo místo a při stoupání společenským žebříčkem byla pouze břemenem. Vše se podařilo tvůrcům údajně stvořit za 12 týdnů. Filmy, které vycházejí z divadelní hry velmi často disponují vynikajícími dialogy a monology. V tomto případě tomu nebylo jinak, zazněla spousta hlubokých a krásných myšlenek. Zvláštní pozornost a ctěné místo v mém komentáři si svým výkonem zasloužil Peter O'Toole, který zde předvedl cosi mimořádného. Vůbec vyobrazený vztah mezi králem Jindřichem II. a Thomasem Becketem bylo cosi mimořádného. Od dokonalosti dělilo tento snímek asi jen pár nadbytečných minut ve stopáži. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (24.08.2017)

Méně divadelní než Lev v zimě (ale stále dost), bohužel i méně naléhavé a nadčasové. Stále ale chytlavé. Zajímavé, jak O'Toole postavu Jindřicha II. pojal v rozestupu pouhých šesti let poněkud odlišně, i když pořád kontinuálně. Jeho důrazné, vždy do posledního gesta promyšlené a přitom stále energické herectví v kontrastu s Burtonovou v podstatě sympatickou prkennou horlivostí na každý pád vyznívá opět skvěle. Často zmiňovaný homosexuální podtón na pozadí rivality mi připomínal Kubrickova Spartaka. Ono se ale těžko hodnotí, jestli je to reflexe směřovaná do současnosti, nebo prostě věrné zobrazení přátelství dvou mužů v historii, které, jak se alespoň v učebnicích dějepisu píše, běžně nabíralo intimnějších podob než dnes, aniž by v tom bylo "něco víc". 3 a 1/2 (26.12.2013)