Ohnivé vozy

Biograficke drama vrcholici na olympijskych hrach 1924 v Parizi, kde se maji mimo jine utkat sprinteri. Jednim z nich je Eric verici, ze jeho bezecke schopnosti jsou darem od boha a na olympiade ma nejlepsi prilezitost oslavit boha vytezstvim. Jeho sokem je anglicky zid, ktery chce vsem dokazat, ze odlisna vira jej necinni nikym menecenym. Osobni problemy a strasti v prubehu priprav jsou nakonec prekonany a ve finale se divaci dockaji krasnych a cestnych zavodu, jak by tomu pokazde melo byt. Pribeh je okorenen krasnym hudebnim podkresem od Vangelise. 60% (26.10.2007)

Atmosférický film o sportu a hlavně motivaci sportovců. Dva běžci, Angličan a Skot, žid a křesťan - oba chtějí vyhrát... !SPOILER! a vyhrajou. !KONEC SPOILERU! Sport tak nějak ustupuje do pozadí a film tak netěží tolik, co z prostředí olympijských her mohl. Místy skvělý, ale moc dlouhý a tudíž i místy nudný, film zachraňuje zajímavá kamera a především geniální, nadpozemská hudba! (02.01.2013)

Jak sport aktivně nevyhledávám (a v podstatě ani pasivně), tak sportovní dramata přímo zbožňuju - nevím, jak je to možný, ale co mi u fotbali v televizi připadá jako trapný piňožení 22 maníků za jednou merunou, to ve mně v dobře natočeným filmu dokáže vzbudit neskutečný nadšení pro věc. Tady to měl rejža jednodušší, protože atletiku miluju i normálně, takže když k tomu přidáme skvělý výkony neokoukaných herců, nádhernou Vangelisovu hudbu a oproštění se od klišé typu absolutní klaďáci versus absolutní záporáci, jakož i perfektní vizuální stránku (a to střih obvykle vnímám jen tehdy, pokud stojí úplně za houby, nebo naopak pokud je geniální), neskutečnou energii, která z filmu sálá tak intenzivně, až se sami chcete rozběhnout, a hlavně ústřední úvahu, která v podstatě vede všechny lidský skutky hodný zapamatování, byť na to lidi zapomínají, a sice "proč to vlastně dělám"? Někdo proto, že tím oslavuje boha, někdo chce být prostě nejlepší v očekávání, že se tak ospravedlní před všemi, kdo mu působí životní ústrky. Krásný a nezapomenutelný... (24.02.2011)

Mně ta hudba byla okamžitě povědomá, až tady jsem zjistil, odkud a od koho hudba je. Ale že by mi film přinesl něco, co bych postrádal, říci bohužel nemůžu. Podívaná to byla hezká. Námět je samozřejmě skvělý a je tím lepší, když je podle skutečné události. Potom je to hudba mistra Vangelise. Ale celkově mi to vychází na 70%. (08.03.2007)

Film odehrávající se v dobách, kdy se mezi pojmy "sport" a "prachy" ještě nedalo položit rovnítko. Nemůžu si pomoct, ale OHNIVÉ VOZY mi přišly dějově příliš rozbité (málo styčných bodů dějových linek Harolda a Erica) a Vangelisova hudba (na kterou jinak nedám dopustit a ústřední téma z tohohle filmu bych si klidně nechal hrát na funuse) mi tady příliš neseděla. Je až příliš výrazná. (528.) (11.10.2009)