Pan Smith přichází

Vyprávění skoro pohádkové, ale ve své pohádkovosti opravdové, věrohodné a strhující. Pan Smith nadchne a dodá sil, povzbudí dospělácky zcyničtělé srdce a oživí skomírající ideály. Snadno pak filmu odpustit tu trochu naivity a vlasteneckého patosu. Za onu koňskou dávku naděje rád přimhouřím nad nějakým nedostatkem oko. (30.06.2007)

Krásná pohádka pro dospělé je pravdivá až do samotného zàvěru. Je to zvláštní, většinou mě americké nacionalstické kecy dosti iritují. Ale v podání Stewarta zněly tak pravdivě a upřímně, že jsem je nejen akceptovala, ale dokonce i obdivovala. A pochopitelně jsem tomu osamělému bojovníku za pravdu celou dobu fandila. A je vlastně úplně jedno, že závěr je naprosto nereálný, chci mu věřit, tak jako jsem věřila celému filmu. (29.10.2019)

Film, který mě srazil k zemi natolik, že jsem si jej musel vzápětí pustit ještě jednou. Caprova schopnost přesvědčit, že se slušností a ideály se ještě dá někam dojít a bojovat, je obdivuhodná... navíc není sentimentální, ani citově nevydírá. Frank Capra svůj příběh buduje tak fikaně, že na začátku se cynický a protřelý divák dívá na Smithe jako na idealistického slušňáka, který nemá ponětí o skutečném světě, ale když mu uvěří a Smith si jej získá na svou stranu, musí projít stejným otřesným poznáním a prozřením jako on, to vše vrcholí geniálním monologem v Senátu, kde James Stewart podal jeden ze svých nejlepších výkonů. A závěr je typicky caprovsky mnohoznačný... Je jen škoda, že tento mistrovský kousek u nás není skoro známý, což ostatně postihlo většinu Caprových filmů (i dokonalý Život je krásný prošuměl televizemi bez většího ohlasu, navíc kolorovaně). (27.11.2004)

Frank Capra byl asi velký idealista co myslel, že s poctivosti nejdál dojdeš. No tohle jak víme neplatí. Pan Smith přichází je tak krásně naivní snímek, ale tu naivitu si uvědomíta pravděpodobně až o pár dní později až se vám film rozleží v hlavě. Během snímků si to ani neuvědomíte a to díky preciznímu výkonu Jamesa Stewarta a dalších herců ve vedlejších rolí jako např. Claude Rains nebo Harry Carey. Ne náhodou oba získali nominaci na Oscara. (09.10.2011)

Na Pana Smithe jsem se moc těšila a měla jsem proč - výborný film, který splnil veškerá má očekávání. Naprosto úžasný James Stewart, který, jak už zde bylo řečeno, podává skvělý výkon (zejména při závěrečné řeči), krásná a vtipná Jean Arthur, která si mě s každým filmem získává víc a rovněž můj oblíbený Claude Rains, kterého jsem poznala až po chvíli díky jeho hlasu (je známý například z Notorious nebo Casablancy). Jistě film je někdy možná až příliš idealistický, ale vše ostatní mě nadchlo, takže mu to klidně odpustím, ostatně je to Capra. Zábavné, dojemné, SKVĚLÉ! (19.07.2010)