Albín jménem Noi

Myslím, že slovo “bezútěšný“, nejlépe vystihuje charakter tohoto chladného filmu, o chlapci jménem Noi, jež je v malém izolovaném městečku zapadlém sněhem, považován za sociálního vyvržence (já osobně bych ho nazval spíše lenochem). Typicky severské klidné tempo, nenápadný děj, jedna mrazivě vtipná dohadovací scéna o hloubce vykopaného hrobu a najednou bum (doslova), nečekaně smutné vyústění a při závěrečných titulcích si říkám, že jsem tomu klukovi prostovlasému stejně držel palce:-) (17.05.2014)

Chladné a temné ako celý Island, ale na druhej strane sa z tejto predispozície podarilo tvorcom spraviť výbornú komédiu. Samozrejme, nie je to komédia, pri ktorej sa bude rehotať jak kone :), ale niektoré vtipné scény fakt stoja za to... No a záver radšej nebudem komentovať, radšej si to pozrite sami. (03.10.2012)

Melancholický příběh nepochopení, vyčlenění a revolty přecházející do tuhého islandského holomrazu v nemilosrdném závěru, který klapne jak víko od rakve. Nejsilnější Káriho věc, minimalistická, přesto v detailech vyšperkovaná (textury a exteriéry) a nenápadně vygradovaná z letargického bloumání islandskou samotou až do obrovské tragédie. Noi je jednou z emblematických postav severského filmu. Do posledních vteřin si o něm těžko něco myslet jistě, podobně jako o výstřední sestavě jeho spoluobčanů. Přitom se tu jasně črtá to, co je pro režiséra typické i v dalších filmech: motiv jedince nekompatibilního se systémem, hlavní hrdina, který nedokáže odlišit představy od skutečnosti a podivuhodná milenecká dvojice. Zcela tu chybí sklony k povinným mantrám nezávislého filmu, které Káriho prostý jazyk zbytečně kazí falešnými pózami (zejména v Dobrém srdci). Albín jménem Noi je zhuštěná verze toho, co mám rád na severské kinematografii. Oč uzavřenější a chladnější tu všechno je, o to silněji to na mě působí. (12.01.2011)

Průměrný film. I herecky nic moc. Vesměs se celý film nic moc neděje, zachrání to až poslední třetina. Film o jednom pry inteligentnim záškolákovi, co se snaží dělat nějaké nepravosti na Islandském maloměstě, které je samo o sobě nudné až až. Bylo pár scének, kde se člověk zasmál, ale čekal jsem více. (07.06.2012)

Nói je albín (albinói), pěkně to zní a zajímavě vypadá (ten Nói albinói), avšak jeho zájmy a chování, a reakce na ně a komunikace s ním se nijak neliší od ostatních rebelujících středoškoláků po celém světě, kteří se díky tomu nikdy nedozví, že "žloutek je ve Francii žlutý a na Islandě červený!. Albíni v říši zvířat a u primitivních kmenů to mají mnohem horší, než bělovlasí a červenoocí na Islandě. (12.12.2014)