La Bête
La Bête
Netvor
The Beast
The Beast
The Beast
The Beast
Režie:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrají:
Léa Seydoux, George MacKay, Guslagie Malanda, Dasha Nekrasova, Elina Löwensohn, Julia Faure, Marta Hoskins, Laurent Lacotte, Pierre-François Garel (více)Obsahy(1)
V blízké budoucnosti, kde vládne umělá inteligence, se lidské emoce stávají hrozbou. Aby se jich Gabrielle (Léa Seydoux) zbavila, musí očistit svou DNA tím, že se vrátí do svých minulých životů. Tam se znovu setkává s Louisem (George MacKay), svou velkou láskou. Přemáhá ji však strach, předtucha, že se blíží katastrofa. (mac000)
(více)Videa (3)
Recenze (14)
Strhující rework základního zamjatinovského antiutopického principu ve svěžích kulisách. Osově se nicméně scénář Zamjatina drží a i kvůli tomu není moc překvapivý; chce to naivitu. Dívat se a překvapit se nechat. Stejně tak na morální úrovni: film pokládá otázku lidské duševnosti v tak nepokryté, vypjaté podobě, že mu asi paradoxně mnozí neuvěří. "Tak jestli je lidstvo až tohle, jsem spíš robot." Vyplatí se však podobné otrávenosti nepodlehnout. Protože pak vás to naprosto zavraždí; tak, jak má ()
Tuto je fantazie, kterou si Bonello natočil sám pro sebe a zřejmě i o sobě a tedy také pouze on ví přesně o co šlo a diváky prubuje co oni na to a jak z toho ven. Nu. Podařilo se mu to, že 90 % neví co s tím a těch zbývajících deset "osvícených" nám "hloupým" stejně nenapráší o co přesně šlo. No neva. Bylo úlevou po dvou hodinách nic nevědět. ()
Léa a George se mají rádi, i když by podle AI neměli, a cestuje se přitom časem. Vcelku vděčná premisa přináší příběh, který by chtěl pravděpodobně působit velkolepě jako svého času například Atlas mraků. Ve výsledku však dostaneme dvě delší historické epizodky kolísavého tempa. Ústřední pár v obou dvou dějstvích v podstatě nesleze z plátna, hezky se na něj kouká, jenomže i přes nepřeberné množství duchaplných rozhovorů o strachu a blížící se katastrofě mi tu pro osudovost vztahu chybí větší chemie. Stejně tak se i celý film snaží předat napětí a naléhavost, avšak scény z budoucnosti, kde má vše kulminovat, mi navzdory svému dystopickému puncu přijdou bez jakékoliv chutě, vůně, zápachu. Nejzajímavěji v konečném součtu působí George jako na svět rozhořčený 30letý panic, ale pochybuji, že bylo přáním tvůrců, aby mi po pár dnech od projekce uvázl v hlavě pouze on. [Viennale 2023] ()
Znáte ten pocit, když bosou nohou šlápnete do mrtvého holuba a pak si tu zkrvavenou nohu jdete umýt do bazénu luxusní rezidence, kterou v době nepřítomnosti majitelů hlídáte? No, tak teď už ho budete znát. Složitou symboliku nelineárně strukturovaného vyprávění jsem úplně nerozklíčovala, Léa v hlavní roli byla fajn, ale její “homme fatal” v podání George MacKaye zaujal pouze v časové lince z roku 2014. A téměř dvouapůlhodinová stopáž samozřejmě úplně zbytečná. ()
Tak tohle je pro mě dvouhvězdovej film v úplně stejné kategorii jako High Life nebo Upstream Color - vůbec jsem se na to nenapojil, nudil jsem se tak, že jsem to ani nezvládl celý dokoukat, ale zároveň je to po technické stránce docela impozantní, občas se vyskytne nějakej zajímavej moment/záběr/scéna, ničím mě to přímo neotrávilo, a mám z toho pocit, že režisér asi uspokojivě naplnil svou osobitou autorskou vizi. Což mu asi přeju... ()
Reklama