Horizont: Americká sága

Až na jednu větší linii za mě v podstatě bez problémů pouzavíráno. On je v dnešní době člověk asi trochu zvyklejší, že holt hlavně cesta je cíl, a kolikrát nepotřebujeme doslovná finále. I tak je ale vidět, že by tomu mnohem víc slušel formát minisérie na kabelovce. Ale co už, v kinech je epický tříhodinový western s Costnerem, tak hybaj před plátna!! [Kino MAT] (30.06.2024)

Hezky načrtnutý westernový epos s množstvím postav s pestrou paletou konfliktů a rodinných či milostných vztahů. A samozřejmě přírodními lokacemi z více koutů Ameriky, na které je radost koukat. Z filmu je každým coulem (včetně Debneyho hudby) cítit Costnerovu lásku pro klasický žánr, která může méně znalým mladým divákům vyznít až kýčovitě. Nesnaží se o umělecké přesahy či tvůrčí inovace a je “pouze” ryzím romanticisním westernem, který si díky plánované obří stopáži může dovolit i okrajové scény běžného života v dané době, jaké jsme ve filmových westernech nikdy neviděli. Což mu přidává plus a zároveň - spolu se sestřihem “uvidíte příště” na konci - potvrzuje, že se jedná spíše o seriál, sestříhaný do filmové podoby. Ovšem seriál, který by byla škoda nevidět na velkém plátně (což neznamená že ten spoileroidní sestřih na konci není na facku). Hvězdičkami zatím nehodnotím, jedná se o pouhou první čtvrtinu projektu a výslední dojem bude záviset od vývoje, prolnutí a vyůstění jednotlivých příběhů. [Cannes FF] (21.05.2024)

Nejsem velkým odborníkem na western, protože mě tento žánr příliš neuchvátil, ale v poslední době jsem měla možnost vidět pár zajímavých počinů, díky kterým mi tématika divokého západu postupně přirůstá k srdci. Jsem ráda, že zrovna Costnerův Horizont patří k těm příběhově i vizuálně poutavějším snímkům. A hlavně je z něho cítit a vidět, s jakou láskou režisér k námětu přistupuje, a že vše dělá jak nejpoctivěji a nejprocítěněji umí a dokáže. Myslím, že Horizont je jeho životním projektem a dává do toho všechno (včetně svých peněz a majetku). Samozřejmě že nechybí skvělé přestřelky a nervy drásající scény „kdo z koho“, ale zároveň je film plný nezvyklých a prostých scén, které přibližují běžný každodenní život osadníků. Jakým způsobem si například lidé, kteří se na divoký západ nově dostali, museli zvykat na jinou náladu, odlišné fungování, nepohodlí a nebezpečí, které s sebou přináší toto hostilní prostředí. To může pro mnohé působit nudně či zbytečně, ale já si téhle stránky filmu velmi cením, protože je jednoduše lidská. Mně osobně to pomohlo ještě víc se ponořit a vcítit do příběhů, převážně ženských hrdinek, které tady mají obrovský prostor, což je zase velmi neobvyklé a milé, protože doposud byl klasický western převážně mužskou záležitostí. První část Horizontu rozjíždí několik dějových linek, představuje nespočet zajímavých postav, které se předpokládám v dalších dílech prolnou a na to se těším. [Festival de Cannes 2024] (24.05.2024)

Čistokrevná esence dokonalé filmařiny, umně zabalená do atraktivního hávu divokého západu. Na snímku Horizon: An American Saga je z každého políčka citelně znát, že se jedná o velikášský srdcový projekt Kevina Costnera. Již od prvních vteřin velkorysé stopáže jste totiž doslova ohromováni spektakulárními výjevy úžasné, ničím nedotčené krajiny, v jejímž srdci nalezneme pestrou paletu postav spolu s jejich životními příběhy, u nichž s postupem času nalézáme stále více společných styčných ploch. V tomto bodě je tedy více než jasné, že Costnerova láska ke klasickému westernovému žánru pramení z jeho nejhlubších zákoutí, jelikož už to bude nějaká doba, co jsem viděl tak moc procítěné, nikam nespěchající vyprávění. Je to právě bravurně napsaný scénář, díky němuž Vám i olbřímí stopáž uteče až znepokojivě rychle. Jistě, bylo by velké diletantství nezmínit i vtahující akční scény, jejichž náboj je elektrizující jak u soubojů jednotlivců, tak i u velkých davových scén. Avšak já osobně jsem měl silný dojem, že Costnerovi zde primárně šlo o co nejvěrnější zpracování toho "obyčejnějšího" způsobu života osadníků – byť je samozřejmě jasné, že zejména toto poměrně drtivě kontrastuje s oněmi výbušnými krvavými scénami. Samostatnou kapitolou pak zůstávají herecké výkony, které jsou prostě a jednoduše skvostné. Všichni zúčastnění zde předvádějí velmi procítěné představení, u něhož jsem ani na vteřinu nezapochyboval o jejich skutcích či pohnutkách. Co tedy dodat na závěr? Byť jsem byl zpočátku nepříjemně rozčarovaný z Costnerova nenadálého opuštění seriálu "Yellowstone", teď, několik desítek minut po projekci musím uznat, že to za to vážně stálo. Horizon je totiž ojedinělým filmovým koktejlem, jakých už v dnešním Holywoodu bohužel moc není. Všechny užité ingredience zde totiž slouží svému záměru tak dokonale (Epochální soundtrack!), že jsem se na 181 minut bez problému pohroužil do oněch divokých let, kdy jste prostě někam přišli, vykolíkovali si pozemek a prohlásili ho za svůj. Po onu proklamovanou stopáž jsem cítil tu touhu všech těch lidí, kteří bez bázně cestovali po neprobádaných územích, vědouc, že někde tady si postaví domov, založí rodinu a zemřou. A právě v tomto pravděpodobně nejdůležitějším bodě celý monumentální projekt začne opravdu dávat smysl. Výborná práce! PS: Už teď se vážně nemohu dočkat druhé části, chci víc! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „These people think that if they're tough enough, smart enough and mean enough, all this will be theirs someday.“ (27.06.2024)

Je to prostě velké a rozsáhlé jak pláně divokého západu. Jestli se to Costnerovi podaří doručit ve čtyřech tříhodinových filmech, kdy všechny budou mít kvalitu alespoň tohoto prvního dílu, tak to bude zářez na pažbě filmové historie jako kráva. Rozhodně to není dokonalé. Osobně mi některá scénáristická a režijní rozhodnutí přišla "zvláštní". Má to momenty které očividně nezafungují tak jak bylo v plánu (ale vyznívá to spíše roztomile než jako selhání). Má to momenty kdy by si dal člověk facku jak má husinu a je celkově ohromenej z takového kýče. Je tam hromada věcí co funguje parádně a celkově asi chápu kudy to Costner tlačí a jak má ten celek vypadat a fandím tomu. Ty tři hodiny utečou jako nic a klidně bych si v tom kině/světě ještě hodinku či dvě dal.. Je fakt, že je to evidentně moderní tv seriál promítaný na velké plátno a tvořený člověkem který je formálně z části zaseknutý v devadesátých letech. Což vytváří v divákovi lehce schizofrenní pocit. PS: Osobně v tom cítím inspiraci Sheridanem (především jeho 1883.. S tím, že Sheridan umí lépe vykreslit ten syrově existenciální romantismus a Costner je přirozenější ve vztazích postav a jakési lidskosti). (30.06.2024)