Šarlatový a černý

Výtečný Gregory Peck v roli vatikánského monsignora vs. Christopher Plummer v roli šéfa gestapa ve válečném Římě roku 1943. Duchovní kuráž při záchraně válečných zajatců versus nacistická zběsilost. Hodně dobrý válečný film. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=NgRxWrlMCOA (13.12.2015)

Naprostá klasika, velký příběh humanismu, dobro proti nacizmu... Reálný příběh Msgre. Hugha O'Flahertyho a Herberta Kapplera, nositele SS-Ehrenringu. Formálně to funguje jako velký biják, ačkoli je to televizní film. Hlavní devízou jsou zralé výkony Gregory Pecka a Christophera Plummera. Pokud máte mezery v italské kapitole WWII, směle do toho. Celou tu mozaiku samozřejmě velmi dobře doplňuje mladší film Čaj s Mussolinim (1999). (05.10.2023)

Původně jsem se na tohle ani nechtěl dívat,ale hned prvmí minuty filmu,mě přesvědčily,že by to byla chyba.Gregory peck jako monsignor O' Flaherty a Ch.Plummer,jako člen Gestapa Kappler se skvěle doplňují.Postupem děje,když jejich akce nabírají na intenzitě,je skvěle vidět čím dál tím větší nervozita ze strany Kapplera.Prostředí,všechny postavy působí neskutečně věrohodně,aorát O'Flaherty se stává místo obyčejného kněze takovým Supermanem.Podle mě na televizmí film bravurně natočené. (04.08.2006)

Úloha katolické církve v druhé světové válce je obecně považována za rozpornou. Na jednu stranu Vatikán nikdy otevřeně nevystoupil proti nacismu a není bez zajímavosti, že sám Adolf Hitler se při několika příležitostech označil za katolíka, čímž samozřejmě nechci naznačovat souvislost s nacistickými zločiny. Na stranu druhou Hitlerovi jeho přiznané katolictví nijak nebránilo v pronásledování mnoha představitelů církve i laiků či v občasné kritice křesťanství jako takového. Církev také Hitlerovi při jeho snažení sem tam pod nohy nějaký klacek hodila, byť třebas tajně a ne takové, které by významně uspíšily pár Třetí Říše. Jeden z těch největších pomyslných klacků vrhl právě hlavní hrdina filmu Šarlatový a černý Hugh O'Flaherty, který vybudoval a řídil rozsáhlou tajnou organizaci, jež velmi úspěšně ukrývala před řáděním nacistů Židy a uprchlé spojenecké válečné zajatce. Film, dle rychlé kontroly O'Flahertyho stručného životopisu, je v zásadních okamžicích skrz naskrz pravdivý a historicky věrný (možná s výjimkou lehce nadsazené dramatičnosti pár "akčnějších" scén). Je to s podivem, neboť vzejít takové dílo pouze z pera scénáristy, možná by někteří z nás tvrdili, že jde o klišovitou patetickou klerikální propagandu s vykonstruovaným koncem. Skutečnost nás ale v tomto vytrestala, protože v sobě nezahrnuje jen různé odstíny šedé, ale i neposvrněnou bílou a černočenou čerň. O'Flaherty s větší jistotou než Schindler představuje prototyp neohroženého, spravedlivého a čestného člověka, který bránil nevinné s nasazením vlastního života. U něj totiž nelze spekulovat o tom, že by "musel". Zatím jsem však ani tak moc nevychválil film, jako jeho protagonistu. Co tedy film? Krom zmiňovaného poctivého zobrazení historie, lze nalézt potěšení i v tom, jak přehledným a přitom ne trapně polopatistickým způsobem snímek dění posledního roku nacistické vlády nad Římem předkládá. Bez degradace skutečnosti je přimícháno napětí, spousty dalších pocitů, charaktery postav jsou obohaceny o drobné osvěžující morálně indiferentní vlastnosti, díky čemuž více dýchají životem (např. O'Flahertyho drzé a výsměšné producírování těsně za bílou linií). Ani Morriccone v poloze velmi blízké tomu, co známe z Italského seriálu Chobotnice, není v žádném případě k zahození. (29.06.2009)

Gregory Peck je záruka kvality! Navíc film je inspirován skutečným příběhem! Obdivuhodná je statečnost monsignore Hugh O´Flaherty, např. když se vydal do věznice v přestrojení! 5* je určitě na místě!! ---- Malá poznámka: kdo viděl tento snímek a líbil se mu, tak by se měl podívat také na Masakr v Římě, kde H. Kapplera hraje R. Burton (škoda, že se neobjevil v této roli i zde). (07.12.2006)