Boty svatého Petra

Nenápadná americká dráma z prostredia najvyšších kruhov Vatikánu, ktorá sleduje neobyčajný život nového pápeža, skvele zahraného Anthonym Quinnom. Škoda, že nedostal viac priestoru Olivier v netypickej roli sovietskeho pohlavára. Film bol nakrútený 10 rokov potom, čo sa prvýkrát na petrov stolec dostal netalian. I v ňom prebieha zápletka búrania múrov medzi kapitalizmom a komunizmom, čo pôsobí trochu ako predzvesť. Sú tu prítomné niektoré filozofické otázky ohľadom viery a dokonca je tu prítomný aj humor, čo ozvláštňuje celkovú atmosféru. Film je doprevádzaný množstvom ukážok z vatikánskych protokolov, ktoré sú aj slovne vysvetľované, byť majú pôsobiť autenticky, zbytočne naťahujú stopáž. (31.07.2017)

Film jsem neviděl, ale nedá mi to se nevyjádřit k obsahu a komentáři Pohrobka. Lemberg je německý (a obecněji západní) název Lvova (Lviva), tedy dnes centra západoukrajinské oblasti, která je řeckokatolická (výsledek to politický v dobách, kdy Polsko a Rakousko se snažilo direktivně pravoslavné obyvatelstvo dostat z vlivu Ruska pod svůj), neboli spadající pod papeže, třebaže ritem blízkým pravoslaví. Na druhou stranu je fakt, že mimo oblast římského ritu (nejen řeckého, ale i mozarabského a blízkovýchodních) se nikdo papežem ještě nestal. (22.02.2013)

Zajímavé rokem vzniku, dobou, kdy se děj odehrává (ačkoliv z filmu to patrné nebylo) a také aktuálními souvislostmi - nejen s loňským Máme papeže!, ale i letošní realitou. Velmi dobrý námět, stejně jako herecké výkony Quinna, Oliviera, Wernera a DeSicy. Délka filmu v pohodě. Viděno na přehlídce 70mm filmů v Krnově, tam to promítali v CZ premiéře pod názvem Ve šlépějích Spasitele. (14.04.2013)

Naprosto dokonalý velkofilm, který námětem předběhl svoji dobu (i když jen o deset let). Příběh nového papeže - papeže z Východu - dokonce z nekatolického Ruska, který se vydává na reformní cestu, především co se pokory a skromnosti týče. Není vyloučené, že i tento film ovlivnil druhé konkláve roku 1978 a že Jan Pavel II. byl vlastně takovým Kirilem Lakotou z Krakova. Dost hluboké a promyšlené, zajímavé i teologicky ("heretik" ve stylu Teilharda de Chardin). Přes svoji stopáž vůbec nenudí a taková papežská volba je i dost napínavá. Herecky galakoncert - titulní Anthony Quinn podává velice klidný a uměřený výkon, který rozhodně stojí za to. Menší, ale důležitou roli sovětského vůdce Kameněva s bravůrou sobě vlastní zvládnul Laurence Olivier. John Gielgud se v roli "prvního" papeže bohužel jen mihnul (další papežská role v Šarlatový a černý). Slušný je i výkon Vittoria De Sicy nebo Burta Kwouka v roli čínského vůdce Penga. (22.08.2005)

Nevšední drama postavené na otázce co by se dělo, kdyby se papežem po 400 letech nestal Ital, ale muž z východního bloku. Ta fikce nám už dnes tak odvážná nepřipadá, protože jen o pár let později ji víc než dohnala skutečnost v osobě Karola Wojtyly . Film, ale přesto stojí za vidění. Sesumíroval jsem si důvody proč. 1) Skvělý herecký výkon Anthonyho Quinna v roli utrpením poznamenaného a hluboce soucítícího arcibiskupa, později kardinála a nakonec papeže Kirila. 2) Laurence Olivier v netradiční roli šéfa Sovětského svazu (jak jen svým vzhledem připomínal našeho milého socialistického pana prezidenta Antonína Novotného!). 3) Působivé konkláve. 4) Tragická postava k mlčení odsouzeného patera Telemonda, učedníka Teilharda de Chardin, který se snaží být věrný pravdě, jak se mu ukazuje ve svědomí, která však není slučitelná s učením magisteria. 5) Osamělost papeže Lakoty, v níž se pojí samota kněžská se samotou lidí příliš mocných. - X - Na opačné mice vah je vedle Svatého otce v saku třeba uvést například přílišnou délku filmu - leckteré "lyrické" záběry by se slušelo vystříhat; stejně jako by se bez újmy mohlo hodit přes palubu i celé vedlejší téma o reportérovi a jeho ženě. Především se mi však zdál neuspokojivý politický rozměr snímku a spolu s ním i řešení, k němuž filmový papež dospěl. Upřímně pochybuji, že jeho závěrečné gesto konflikt vyřešilo; domyšleno do důsledků mohlo více hladových krků vytvořit než nasytit. To zde však nemožno rozebírat, aniž bych příliš mnoho vyzradil. Nicméně i navzdory závěru se jedná o zajímavý kus. (12.08.2009)