Maminka a děvka

Trochu jsem mel z pusteni filmu obavy, ktere se vsak ukazaly jako liche. Nechapu, jak nekdo muze tvrdit, ze film nema dej. Proste tape stejne jako zivot Alexandra a i kdyz se na prvni moment muze zdat prazdny, mne to prislo zabavne a i pres velkorysou stopaz film utece. Ne, ze bych se mel s hlavnim hrdinou ztotoznit, ale mnohe dialogy jsou zajimave a jeho postava je celkem sympaticka. Na svou dobu odvazny snimek, doba, ktera se zda tak daleko... (02.01.2018)

Alexandre prokecal většinu té dlouhé stopáže, jeho "moudra" však nudná nebyla, poslouchat ho bylo zábavné, občas byl i hodně vtipný. O jeho povaze, názorech, hodnotách, pohledu na svět se divák z jeho monologů dozví dostatek, méně pad nahlédne do nitra obou žen. Veronika se nejvíc odkryje až v poslední půlhodině, Marie, která mi byla z té trojice nejsympatičtější, toho o sobě moc nesdělila a její postava a dřívější život zůstávají tak trochu obestřeny tajemstvím. (01.12.2019)

Jednou v květnu ’68, v kavárně bylo narváno, a všichni plakali. Celá kavárna v pláči. Bylo to překrásné. ... Pustili tam slzný plyn. Z bezmála čtyř hodin poflakování mezi bytem Marie, Veroničinou nemocniční komůrkou, kavárnou Flore a kavárnou Deus Magots jsem si odnesl: 1)Pocit, že jsem s Alexandrem, Veronikou a Marií nějakou dobu žil. Což je s přihlédnutím ke stopáži filmu vlastně pravda. I s částečným odhlédnutím od patosu nové vlny, bez něhož nelze všechno to jen částečně chytré a zábavné intelektuální žvanění konzumovat, to nebylo výrazně špatné, ani výrazně dobré v žádném směru; věrné zrcadlení umění a života. Jean Eustache byl jedním z těch srdnatých tvůrců, kteří je schopen napsat a režírovat scénu poslechu celé písně Edith Piaf. Z vinylu, včetně pokládání desky na gramofon, bez střihu, pohybu kamery, švenku, pohybu herců. Opakovaně. 2)Chuť pustit si nějaké filmy od Kevina Smitha, jehož hrdinové vyznávají podobnou životní filosofii jako Alexandr a jeho kámoš, který ve čtyři samozřejmě nebude děla nic. I když nehulím, nedělám ve večerce, nedealuju a Hvězdnými válkami, jsou mi o něco bližší méně vážným pohledem na tento legrační svět. Volba asi padne na Mallrats; film, který 'zničil kariéru Shannen Doherty' nemůže být v jádru špatný. 3)Prozření, jak moc je saturnská osoba Jean-Pierre Léaud [s tmavými brýlemi a polodlouhými vlasy] podobný Bono Voxovi. Jelikož je film důsledně vystaven jako nedějová ilustrace nevyzpytatelnosti vztahů, opíral jsem se o to, co je v životě nejdůležitější: Kozy. A musím se tedy zřetelně vyslovit pro pětatřicetiletou 'maminku'. Jak jde o alkohol, tak se neztratím. (13.01.2024)

Léaudovy šplechty se mi líbily, alespoň povětšině, každopádně dalekovo víc než "hlášky" z českch komunistických veseloher. Ostatně mám k němu i "soudružský vztah", natáčel jsem si ho, když u Seiny cvičil jeden ze svých, už bych řekl, typických, výstupů. "Máma a děvka" to ano, i když dost podmíněně; ale co ostatní? Gilberta přece nebyla jen vzduch. Nejobtížnější určení ale představuje sám Alexandre. Čím byl on mezi mámou a děvkou? Synem, milencem nebo jen mužem a nebo jen hercem? Přesto bych místo Léaudovy "talking head" viděl občas rád i třeba interiéry Café Les Deux Magots nebo Café de Flore. To by mi rozehřálo srdce podobně jako sám Léaud. Ostatně, pokud jezdíte pořád jen vpravo, není se třeba starat o levý blinkr. Co je napravo? Písničky, které má Alexandre rád nade vše. Příkladem budiž kouzelný "clip" s Fréhel zpívající "La chanson des fortifs'". A navíc, jak říká asLoeReed *****: "Na Jean-Pierra Léauda bych se vydržel dívat i 500 minut." (To je ovšem třeba brát trochu s despektem, a na Veroniku se to nevztahuje vůbec.) (04.03.2020)

Čistě neherecké výkony, nudná kamera, amatérské chyby (stíny mikrofonu v záběru, znečištěný objektiv...) a hlavně nekonečný vodopád pseudointelektuálních žvástů, které měl v hlavě snad každý adolescent, ale styděl by se je převést na plátno. Délku bych neřešil, pokud by film měl co nabídnout. La Maman et la putain pro mě zůstane jedním z těch nepochopitelných filmových momentů, kdy absolutně netuším, jak se mohl dočkat takové slávy a opěvování kritikou. (14.02.2021)