Minulé životy

příjemná konverzační romantika, které ale chybí to "něco" co by jí posunulo do kategorie výjimečných, zapamatovatelných, těch co bych si pustil velmi brzo znova. To co má třeba Linklaterova Before trilogie, která je hodně podobně laděná, to bohužel Past lives nemají. Nebo minimálně já to tam nenašel a i když to celé příjemně plyne a herci jsou víc než fajn, nepočítám že by ve mě tenhle kousek rezonoval nějak extra dlouho...70% (17.07.2024)

(6/10). Občas se zkrátka nestřetnou očekávání s realitou a film nedopadne podle našich představ. Nestává se mi to moc často a už vůbec se mi to nestává u mého milovaného produkčního studia A24. Inu stalo se a já se s tím musím smířit, protože mě to velice mrzí. Film Past Lives je romanticko-dramatickým filmem. Osobně právě nejsem kdovíjak velkým fanouškem romantických filmů, ale naopak jsem velkým fanouškem dramatu. A z toho, co už mám nakoukáno, jsem si ověřil že Korejci dramata umí - viz. všemi oblíbený a mnou osobně milovaný Parazit. Avšak už jsem se několikrát pěkně spálil a shodou okolností to bylo u filmu Burning. Sečteno podtrženo, karty byly rozdány nerozhodně a mohlo se stát prakticky cokoliv. Jak už moje hodnocení napovídá, tak se misky vah naklonily spíš na tu negativní stranu. Past Lives je velice decentní drama, které plyne pomalu a je unášeno jako malá papírová loďka na vodě. Dává si po většinu filmu opravdu na čas a je to takový romantický art. Na nic si nehraje a jeho emoce jsou skutečné. Ústřední hrdinové mi přišli velice sympatičtí a byli místy hrozně roztomilí. Moc se mi líbí hlavní myšlenka filmu, která vychází z reinkarnace. Nicméně po většinu stopáže mi film pouze brousil hrany mých emocí. Přesně zaútočil až v samotném závěru, kdy už bylo bohužel pozdě. Film mě tak zanechal  překvapivě chladným a to mi vadí asi nejvíce. U takovéhoto typu filmy bych hledal přesný útok na emoce a je to ten největší nedostatek, který s tímto filmem mám. "What if this is a past life as well, and we are already something else to each other in our next life? Who do you think we are then?" (06.11.2023)

Keď som uvidel tak vysoko hodnotenú romantickú drámu, tak som sa celkom potešil. Avšak napokon bohužiaľ nedokážem zdieľať všeobecné nadšenie ostatných divákov. Nič proti konverzačkám (hoci je ich v poslednej dobe už pomerne dosť), ale keď sa do toho primieša ešte esencia lyrizmu, ťažkopádnosti a kórejskej strohosti, tak sa to u mňa akosi minulo účinku. To neustále zamýšľanie, čo by bolo keby, to by malo celkom grády, keby hlavní predstavitelia neboli takí utiahnutí a ich dialógy by prekročili nejakú líniu ústupčivosti. 1* za ideu, ale inak nič pre mňa. Sorry, Korea! (11.09.2023)

"Prečo sa hádate?" "Len tak. To je ako keď dáš dva stromy do jedného kvetináča. Korene oboch si musia nájsť svoje miesto."     Intímny príbeh dvoch spriaznených duší, podaný jemným, nenásilným spôsobom (cítiť v ňom jemnú ženskú ruku režisérky a scenáristky v jednej osobe). Plynie veľmi pokojne v troch časových rovinách (sú medzi nimi 12-ročné odstupy), pričom si vystačí s málo slovami, príliš nevysvetľuje, takže si divák musí veľa toho domýšľať (to píšem ako pozitívum). Namiesto slov sa dosť rozpráva len samotným obrazom, ktorý je miestami celkom pôsobivý (zaujali ma napríklad pomerne neopozerané pohľady na New York). K celkovej atmosfére snímky sa veľmi hodí použitá hudba (Daniel Rossen), ktorá je taká náladová, rozjímavá. Veľmi pekná je aj pieseň "Quiet Eyes" od Sharon Van Etten, ktorá znie v záverečných titulkoch. Snímka sa mi celkovo páči, ťažko jej môźem niečo zásadného vytknúť, ale na druhej strane ma zase emotívne príliš nezasiahla (k dvom hlavným hrdinom som si akosi nevedel nájsť cestu). Z toho dôvodu je moje hodnotenie "iba" dobré.     "Musela si odisť, pretože si to proste ty. A dôvod, prečo ťa mám rád, je ten, že ty si ty. Pokiaľ ide o to, kto si, si človek, ktorý odchádza." (10.03.2024)

Jemné romantické drama vypráví příběh dvou lidí, kteří si jsou zjevně souzeni, leč osud tomu chce, že jejich kroky přesto společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to jiskří i beze slov. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. (03.07.2023)