Režie:
Celine SongScénář:
Celine SongKamera:
Shabier KirchnerHrají:
Greta Lee, Yoo Teo, John Magaro, Isaac Powell, Jojo T. Gibbs, Kristen Sieh, Nathan Clarkson, Emily Cass McDonnell, Keelia Clarkson, Seung-ah Moon, Jane Kim (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?“ Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely. Oduševnělý příběh uchvátil diváky na festivalech Sundance i v Berlíně, a teď se chystá dojmout i vás. (Aerofilms)
(více)Recenze (171)
KVIFF57: Podle mě se Minulé životy jen vezou na nynější popularitě asijských filmů, ale vlastně nemají co divákovi předat ani jak ho zaujmout. Ano má to romantický melancholický nádech, je to krásně natočeno, ale jinak to postrádá kreativitu, na postavách mi vůbec nezáleželo (nejlepší postavou byl asi manžel s jeho vtipnými poznámkami) a upřímně nechápu tak velké nadšení, které film probouzí. ()
Realistická krása ()
Velmi příjemně plynoucí film, i s pár korejskými moudry (nebo za mě spíš názory), nad kterými se můžete (a nebo taky nemusíte:-))) zamyslet. Asi každý zažil ty situace, že srdcově ho protějšek přitahuje, chtěl by s ním být, ale rozum mu jednoznačně říká, že do toho nepůjde, nemůže. No jo, je to v životě docela mazec:-). Tady to Nora i Haesung i Nořin manžel hráli výborně a i když děj ničím vlastně nevybočoval, nerušil, tak některé momenty byly pocitově silné (třeba v úplném závěru filmu, kdy Nora odchází od taxíku ke schodům svého bytu a....... jo, tady to bylo emoční). 5 hvězd. ()
Milý film o inyeonu a jeho 8000 vrstvách. ()
Neskutečně mnoho hluchých míst, kde se vlastně nic neděje. Film mohl trvat klidně 30 min., do kterých by se vlezl celý děj. ()
(To nejlepší z roku 2023: Debutový film) Celine Song napoprvé stvořila něco opravdu obdivuhodného. Drama silně autobiografické a přesto obecné. Dokonale zkonstruované a přesto nepáchnoucí kalkulem. Jestli bude její připravovaný snímek The Materialists natočen se stejným citem a precizností, tak se máme na co těšit. ()
Bez jakéhokoli překvapení, s dokonalými postavami, dokonalými záběry a hudbou. Ta preciznost si říká o vysoké hodnocení. Ale osobně, spíš než vysoký intelektuální standard, ocením, když mě film vezme za srdíčko. A to tady ne... ()
Hezký, zvláštní, pomalu plynoucí příběh. Po celou dobu ale vlastně chybí možnost, že by se tihle dva (kteří spolu začali ve 12 letech) nějak dostali k sobě, čímž jejich "láska" trochu postrádá chemii. Ale jinak opravdu pěkné. ()
Komorní minimalistické citové vydírání. ()
Film s hodně pomalým tempem, kde se toho děje velmi málo. I když v sobě něco má a nenudí, tak na druhou stranu je to tisíckrát omílané klišé o osudové přitažlivosti, v tomto případě pro mě osobně ne moc uvěřitelné. ()
Nebylo to moc dlouhý ani moc pomalý a toho, kdo nepochopil, že to schválně bylo "o ničem", mi je asi líto. Chemie hlavních postav i ta atmosféra filmu je neskutečná, až do poslední scény. A přesto. Chybí tam nějaká tajná přísada, nebo něco. Prostě to pro mě na pět hvězd není. ()
Jakmile se do korejského filmu začnou vrtat Američani, úplně to ztratí atmosféru. Jihokorejské drama by mě mělo uzemnit v křesle a to se tady nepovedlo. ()
57. ročník KVIFF 2023, PREMIÉRA, 2.7.2023 ()
Bylo poteseni v zaplave hnoje najit realny film. V tomto pripade jemne, nezne, lidske a citlive drama o korenech, hledani, osudu a lasce. Korejska linka tomu dodava smrnc jako cesnek v kimchi. 57 KVIFF, 2023 ()
Pocitově hybrid Lost in Translation a Eternal Sunshine of a Spotless Mind je vizuálně naprosto překrásný, citlivě a lidsky natočený. Nejde k tomu moc co dodat. Jako režijní debut naprosto fenomenální - ve 105 minutách mě přesvědčit, že se dva protagonisté znají přes 20 let a opravdu jim to věřit. Film o věčné lásce, která existuje, i když není nutně naplněna. ()
Film na pět hvězd pro lidi, kterým osudová láska protekla z různých důvodů mezi prsty. Závěrečná scéna je asi nejlidštější filmová scéna ever. ()
Na povrchu poklidné, uvnitř citově bouřlivé, celkově skvěle podané!!! ()
Minulé životy mi ako film veľmi sadol, taký obyčajný, ľudský.. Gretu Lee som tu videla po prvýkrát, bola prirodzená a jemná a silná zároveň. Yoo Teo nesklamal, verila som mu každý pohyb, gesto a slovo. Ale pre úplný zážitok si to musím pozrieť doma, plakať nahlas sa totiž v kine nedalo. ()
Každý rok si najde své asijské drama, které usiluje o to, stát se jedním z oblíbenců a získat nějaké ty ceny. V roce 2019 to byl Parasite, před dvěma lety Drive My Car, minulý rok Decision to Leave a za mě tento rok to je Past Lives. Romantický snímek o hledání ztracené dětské lásky, přestože už oba můžou být v životě úplně někde jinde. Tématika je zpracována perfektně a herecké výkony jsou také skvělé. Jediné co tomuto dílu chybí od vyššího hodnocení je diference od podobných, né-li stejných témat, které byli již zpracovány. Při sledování se nemůžete zbavit pocitu, že tohle už jste někdy viděli a nechcete na to koukat znovu. Každopádně jde stále o precizně provedenou práci. ()
Jemné, romantické, existenční. Malé a zároveň i velké drama, které si však ani jeden ze zúčastněných nehodlá příliš připustit. Scény působí natahovaně, ale má to svůj vystupňovaný smysl zakončený velmi dojemným závěrem. Trochu náročný počin. Určitě to není pro širokou diváckou obec a to je dobře. ()
Reklama