Smrt panen

Strašně divnej film a musim teda říct že mě nijak zvlášť neoslovil. Nikdo z herců moc nevyčnívá ani v hraní ani v rozsáhlosti role(Jenom Kirsten Dunst tam byla o něco víc a taky to bylo na jejím výkonu znát) a celej příběh se vleče v takovým poklidným tempu, který až chvílema nudí. Celý to je postavený jenom ne chorobným strachu matky o své dcery a problémech dospívajících dívek a když se to tam opakuji v různých verzích už poněkolikátý, tak to přestává být zajímavý. Asi to mělo být nějaký umělecký dílo nebo co a to se možná povedlo, ale zrovna tohle téma mě nějak nechytlo, ale zase na druhou stranu jako debut Sofie Coppola to je velmi dobře natočený a ten konec stojí za to to dokoukat (23.06.2005)

Sledovat cestu k sebevraždám pěti sympatických dívek mi nepřipadá příliš přínosné pro život, ale již nejsem teenager, takže to nemohu vědět jistě. Za poučné naopak považuji to, že rodinná láska, spočívající v zákazu vycházení z domu, patrně není ideální řešení pro zdraví vývoj dítěte. Takže za mne zajímavý, nijak zvlášť zábavný pokus šokovat, který mne spíše lehce nudil než dramaticky napínal. (27.10.2015)

Hodně zajímavý a zvláštní film, který vyzařuje takovou neobvyklou, ale velmi působivou atmosféru. Jsou v něm skvělé režisérské nápady, na některé scény je radost pohledět. Na druhou stranu v příběhu trochu chybí nějaké větší osvětlení motivace jednání postav, které vede až k onu tragickému vyústění. Smrt panen je ale každopádně velkým zážitkem. (11.09.2006)

Po režisérské, herecké ( James Woods, Kirsten Dunst ) i hudební stránce rozhodně dobře zvládnutý film. Rád bych dal čtyři, kdyby scénář nebyl trochu podivný. Prostě nechápu proč ty holky na konci filmu udělaly to, co udělaly, motivace proč se odhodlaly k tak krajnímu řešení tu nejsou, nesedí mi to tam, nevěřím tomu. jejich rodiče nebyly zdaleka tak hrozní a nabízelo se mnoho jiných řešení, jak by nejprve řešily své frustrace ( např. útěk z domova ). Škoda. Ale moc se mi líbí tento styl vyprávění - vzpomínání na dospívání s nostalgickými komentáři mimo obraz ( hodně podobné například Příběhu z Bronxu ). Na debut dobře zvládnuté a už se těším na Ztraceno v překladu. (01.02.2005)

Dosti zvláštní film, jehož vyznění jsem patrně nepochopil nebo je vskutku natolik nelogické. Po zhlédnutí mi vyvstala řada otázek, na které snímek neodpověděl či je dostatečně nevysvětlil. Namátkou (SPOILER): Proč dívky pozvaly chlapce k sobě domů, když se rozhodly hromadně spáchat sebevraždu? K čemu je potřebovaly? Proč si po telefonu pouštěly s chlapci hudbu a nehledaly řešení, nezavolaly si pomoc? Když se společně rozhodly pro sebevraždu, tak proč každá zvolila jiný způsob? Atd. (/SPOILER) Každopádně nelze filmu upřít jeho primární myšlenka o stylu výchovy a také jeho pointa, kdy si osoby, jež za tragédií stojí, neuvědomují svůj podíl viny. (07.09.2016)