Bělásek

Zářný příklad toho, že ze zajímavého námětu nelze vytřískat nic navíc, i když režisér prakticky neselhává, a skvěle zvládá obtížně stravitelné pasáže filmu, přesto vše vsadil na cukrový sentiment ukapávající z každého rožku filmu. Námět sahá určitě po větších metách, ale dojemnější a citlivější zpracování je asi průměrnému divákovi nejblíž a proto je na něj vázána největší koncentrace. Když se zahraje na temnější notu, trvá to jen chvíli a zase se z toho dusného mračna rychle vyjede na povrch a opět přijde na řadu tklivá forma, která však úplně ne vždy sedí k daným možnostem námětu o podivně a nesměle vyhlížejícím mladíkovi obdařeném mimořádnými schopnostmi a ukrývajícím se před světem, který pro něj zřejmě není tím správně dokonalým místem. Aby byl snímek vyrovnaný musel by Salva vynikat i v psychologii postav, ale na tu se až tak moc nezaměřuje. Není pak překvapením, když pak děj jen líně plyne a střídá pozitivní a pochmurné nálady bez ladu a skladu, aniž by dospěl k něčemu vrcholnému. Zkrátka film nestrhne. Zesnulý Jerry Goldsmith to naštěstí uchopil geniálně hudebně a jeho hudební doprovod filmu nenápadně pomáhá jako podpůrný hybatel děje. Výsledkem je pomalu ubíhající film s několika působivými scénami s bizarně pojatou hlavní postavou. 60% (05.12.2011)

Sice slabé, ale čtyři. Každopádně doporučuji shlédnout, protože takových filmů se netočí mnoho. Je tam opravdu tuna sentimentality, pár zcela šablonových postav a ten děj jsme už taky viděli stokrát, ale nad běžné dojáky to vyčnívá jednak snahou o hlubší poselství a dvěma - pro mne - ultrasilnými scénami, u první jsem měl knedlík v krku, u druhé jsem brečel jako malej kluk (Powder se dvakrát dotkne smrti, víc neprozradím). Prostě si odmyslete ty chybičky a nechte ten film plout, rozhodně Vás nezklame. (18.01.2008)

Nikdy bych neřekl, že tento snímek natočil Victor Salva. Hodně mě překvapilo, že si sám napsal scénář a zajímalo by mě jak dlouho na něm pracoval. Pokud chcete film, kde je toho o kvantové fyzice hodně, tak je to pro vás ten pravý. Salva stvořil něco, co pro mě nemá do geniálního snímku daleko. Pochopil bych, že tento snímek není pro všechny, protože je celkově velice citlivý. Po tomto snímku si stále kladu otázku ... proč se dal Salva na horrory, když může natočit něco tak výborného jako je toto? Na to už mi ale asi nikdo neodpový. 85% (05.04.2012)

Tak toto bol už ale vážne gýč. Tu sa hralo na city bez prestávky. Popri obvyklých poučeniach (tolerancia k slabším, každý má nejaký problém, ale nie vždy ho vidieť, byť iný neznamená automaticky zlý,...) sa nám tu v pozadí nenápadne predkladá nosná idea postmoderny - jednotlivec, ako taký nemá dosť síl, aby zmenil spoločnosť, a preto má v zásade dve možnosti: 1. snažiť sa čo najviac prispôsobiť, alebo 2. byť vytesnený na okraj spoločnosti. Ja však verím v opak. Mohol to byť výborný film, keby hlavný hrdina nebol čosi ako superman, ale obyčajný chalan, a keby sa režisér nesnažil každých 5 minút diváka dojať. (05.08.2009)

Powder už asi navždy ostane najlepším Salvovým filmom, i keď každý si ho pamätá najmä ako tvorcu Jeepers Creepers. Klasická schéma o výnimočnom outsiderovi, ktorého inakosť nepasuje do malomestskej mentality je ale obohatená o kvalitný scenár, zvláštnu, magickú atmosféru a Jeremy je snímaný tak, že častokrát pôsobí ako mimozemšťan, občas mi dokonca pripomenul Bowieho v Mužovi, ktorý spadol na Zem. Najlepšie postavy ale hrajú Goldblum a Henricksen, ktoré dohovárajú Beláskovi nie úplne prvoplánovým spôsobom a niektoré ich bonmoty mi uviazli v pamäti. Osobne mi vôbec nesadla didaktická Goldsmithova hudba, ktorá z inak skôr artovej záležitosti robí melodramatický doják. Vyššie hodnotenie súvisí aj s atypickým a dosť nečakaným záverom, ktorý má kultový potenciál, avšak film sa z nejakého nešťastného dôvodu nestal aspoň menšou klasikou, čo by si rozhodne zaslúžil. (17.08.2023)