Režie:
Robert LepageScénář:
Robert LepageKamera:
Jonathan FreemanHrají:
Tilda Swinton, Tom McCamus, Sean McCann, Jessica Paré, Russell Yuen, Lynne Adams, Gabriel Gascon, Laurent Imbault, Lisa Moore, Dean Hagopian, Ryan Hollyman (více)Obsahy(1)
Příběh začíná smrtí muže jménem George Barber, kterého jednoho dne policie nalezne zavražděného v jeho bytě. Neoloupeného, ponechaného na pohovce, pouze s odborně odejmutým mozkem, který policii zavede na stopu tajného neurologického výzkumu. Film kanadského režiséra rozplétá složité klubko o povaze a identitě lidského vědomí a představivosti a je úpravou stejnojmenné hry kanadského matematika, spisovatele a dramatika Johna Mightona, který na filmu také spolupracoval. (ČSFD)
(více)Recenze (40)
Podobná témata mne fascinovala už od dětství - co vlastně tvoří člověka? Mozek? Myšlenky? City? Dá se myšlení a city člověka vyextrahovat jen jako elektrické impulzy mozku, tudíž tělo není potřeba a stačil by uchovat mozek? Nad podobnými tématy se zamýšlí i tento film, kde netušíme, kdo je v jaké síti chycen a lapen a čí životy jsou "reálné" a čí "reálnější". Do toho meditativní hudba, meditativní záběry a šikovná práce se zvukem a potlačenými ruchy. Ale i při krátké stopáži mne to zhruba od půlky moc nebavilo, k tématu samotnému to nic navíc neřeklo, jen některé myšlenky se snaží znít více tajuplně a moudřeji, než jaké skutečně jsou, a stejně se to v přemítání nad hlavním tématem nedostane dál, jak za první lajnu. Škoda. ()
Celou dobu tento podivuhodný film budí dojem, že v něm něco je. Něco, díky čemuž se na konci jednotlivé dílky spojí do komplexního obrazce. Bohužel to "něco", co se v závěru stalo, bylo předvídatelné již téměř od první minuty. Tak silně předvídatelné, až jsem si byl jistý, že tvůrci vymyslí něco jiného. Nevymysleli, škoda. I bez dobrého příběhu nám ale zůstává film s obsahově zajímavými dialogy. Osobně však mám pocit, že ty zajímavé jednotlivosti nejdou spojit do jednoho výkladového celku, neboť ten film nikdy nebyl jako jednotný celek zamýšlen. Kdybych si přečetl několik náhodně vybraných citátů z učebnice filosofie, vyšlo by to nastejno a stálo by mě to méně času. ()
ELEMENTÁRNE POCITY: LÁSKA, možnosť voľby + ELEMENTÁRNE OTÁZKY: čo bude, čo bolo, čo je, čo keby, čo by mohlo byť...originálny film fascinujúco natočený odvážnym režisérom, ktorý ma do seba na niekoľko dní vtiahol a nemyslím, že len tak ľahko vyprchá. ON: I suppose you like black and white. ONA: I´ve always thought there should be a single clear answer to every question. ON: Even in love ? ONA: Especially in love. I don´t trust people who fall in love over and over. They´re usually the worst liars. JA: Ďakujem za tip, Fílo. ()
Kdybych se měl snažit o žánrové zařazení snímku, možná bych hovořil o mysteriózním sci-fi trilleru. možná. to je to klíčové slovo, vše se v tomto filmu přelévá jako voda - od možnosti k možnosti. Hlavní hrdina žije leibnizovském univerzu možných světů, je si vědom nekonečného množství svých já, pozornos mezi nimi (naše i hrdinova) se však přesouvá stejně plynule jako časté užití kontinuálního, tekutého střihu. Film si zde jemně a nenápadně pohrává s pravidly montáže, stejně jako realita s hrdinou. A jak do toho zapadá tajemný zloděj mozků? není vše ještě úplně jinak? Spolu s hypnotickým hudebním doprovodem a uhrančivou Tildou Swintonovou, se vše slévá do dechberoucí podoby. Jeden z nejpůsobivějších (nejen) sci-fi filmů, jaké jsem viděl. ()
Sci-fi není zrovna moje parketa a tak i tenhle komentář je pro mě velmi obtížné napsat. Takže když začnu tím, že nezávidím Georgovi jeho existenci v nekonečném množství potenciálních světů, nemluvě o množství jeho žen a budu pokračovat vděčností, že mně domů nikdo nenosí jako dárek mozek krysy, tak bych to mohla ukončit. Ale mě vážně docela mrzí, že jsem se o hlavních osobnostech Georgovi a Joyce za celou dobu filmu nedozvěděla trochu víc. Vlastně o tom podstatném, třeba o jejich myšlenkách, protože to bylo alfou a omegou celého filmu. Mám ráda Tildu Swinton a tady byla výborná v každé časové dimenzi a Tom MC Camus byl taky skvělý, ale kde byla ta chemie?. Neupírám Possible Worlds příjemnou komorní atmosféru, mnoho zajímavých a možná i podnětných myšlenek, ale měla jsem pocit, že jsem taky v nějaké neurčité vzdálené dimenzi, emotivně to prošlo kolem mě, aniž by se mi to nějak hlouběji dotklo. ()
Zajímavosti (1)
- Film byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry z roku 1990 od Johna Mightona, kanadského matematika a spisovatele, který se mimo jiné podílel i na scénáři k filmu Dobrý Will Hunting (1997). (PhillM.)
Reklama