Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň

Nevědět, že Andrew Adamson má za sebou oba Shreky, považoval bych ho za řadového disnyovského rutinéra, který seká na běžícím páse filmy o zvířatech, mluvících autech a snících dětech. Jeho režie je rutina největší, v první části letopisů dokonce rutina ledově chladná, odtažitá, kulisovitá, bez špetky mystiky, tajemna, atmosféry. Narnie je prostě zasněženým prostorem za magickou skříní, prostorem, kde žijí bez ladu a skladu naskládané pohádkové bytosti, prostorem, který je řízen bez jakékoli motivace a vnitřní logiky. Nic z toho se do filmu nevešlo. Vlastně... bylo by to v pořádku, kdyby bylo z filmu úplně zřejmé, že se jedná o pohádkový špektákl, ale pokusy o bitevní epiku ala Pán prstenů (a neustálé doslovné citace některých záběrů) mě vedou k závěru, že Narnie je jakýsi prasopes. Jako pohádka nemá kouzlo a šarm, jako fantasy epos je zase strašlivě naivní, prvoplánová a prostá mytologie. V porovnání s Jacksonovou středozemí je interpretace fantaskní země C. S. Lewise krotká, plochá, dvojrozměrná. Dětští herci zbytečně přehrávají, jejich postavy nijak nezaujmou a celý příběh paradoxně táhnou počítačové potvůrky v čele s opravdu parádním lvem Aslanem. Tilda Swinton coby ztělesnění ledového zla připomíná spíše pofidérní klon upířích bratrů z Matrix Reloaded a ani její přisluhovači nemají patřičnou šťávu, která by do triviálního schématu příběhu vnesla jiskru dramatu. I tak se na Letopisy dá díky sušným digitálním efektům dívat, nicméně je to dívání prosté divení a to mi u fantasy žánru vadí velmi. [50%] (30.10.2006)

Být malý capart, budu asi ze všech těch mluvících bobrů, vlků, kentaurů, orlů a jiných stvoření v sedmém nebi, ale jako dospělákovi mi zejména ve druhé půli bylo předkládáno něco, co bylo až k nevydržení. Dokud se ze začátku děti jenom seznamují s Narnií, jde o celkem svižnou podívanou, s krásnými zimními scenériemi a interiéry, při jejichž výrobě odvedla Weta opravdu kvalitní práci. Ale od setkání s Aslanem ve druhé půli přichází na řadu nesnesitelný všudypřítomný patos, s vroucnými pohledy a hlubokomyslnými proklamacemi, to vše myšleno smrtelně vážně bez špetky nadhledu. Jakoby v příběhu s křesťanskou symbolikou, která není pro malé děti stejně čitelná a může jim být úplně putna, nebylo místo pro humor. Hluboce věřící Lewis do své knihy skrze Aslana projektoval osobu Ježíše, s jeho obětováním se a vzkříšením, což pro nejmenované křesťanské ekumenické neziskové vydavatelství, jejichž nadšený propagační leták k filmu se mi dostal do rukou, může být zásadním středobodem filmu, ale běžný divák to vidí jinak a zajímá ho spíše to, že CGI postavy jsou čitelně digitální a mají nepřirozeně trhavé pohyby a vůbec úroveň triků je značně kolísavá, což u filmu s takovýmto rozpočtem je překvapivé zjištění. Pokud je film podán takto nezáživnou formou, je mi líto, ale na víc, jak 2* to nevidím. (11.03.2006)

Knizku jsem necet a prijit Narnie pred Panem prstenu, mohla to bejt bomba. Jenze Narnie prisla az po naprosto dokonalym Panu prstenu a proto pusobi dost chude. Film ma sice jen neco malo pres dve hodiny, ale i tak by tu rozhodne mohlo bejt vic bitev nez zaverecna, ktera je sice hodne dobra, ale nezachrani to. Hodina a pul predtim je film o ctyrech malejch detech a o predstavovani Narnie. Detsky herci nebyli spatny, ale nejlepsi byl Skandar, takovyhleho parchanta sem dlouho nevidel. Triky taky nejsou nejhorsi a nejlepsi jsou zabery, ktere kopirujou Pana prstenu. Plusem filmu, oproti Panu prstenu jsou rozdilna "monstra", ale nektery bohuzel ani nedostanou prostor. Co se hodne povedlo, je hudba. Pokud bych film hodnotil jako fantasy, tak by to bylo s privrenejma ocima na 3*, ale kdyz budu film brat jako takovou velkorozpoctovou pohadku, tak to na tech 5* bude. Ale jak jinak brat film, kde mluvici bobr dostane brneni a deti dostanou vyzbroj od Santa Clause. (27.07.2006)

„Oňuchávať ruku vám nebudem, ak vám ide o to.“ Čo je to? Veľkolepá fantasy s trikmi spoločnosti WETA, nakrútená podľa série kníh oxfordského profesora zručným Novozélanďanom. Pomôcka: nie, nie je to PÁN PRSTEŇOV. Tak čo? Správne - je to NARNIA: LEV, ŠATNÍK A ČARODEJNICA. Bohužiaľ, napriek ambíciám, dlhému názvu a vysokému rozpočtu zďaleka nie taká dobrá, ako chcela, mala a s producentskou odvahou aj MOHLA byť. V porovnaní s DRAČÍM BRLOHOM za ňu musíme byť vďační, ale aj tak sa jedná o priemernú (až prízemnú a primitívnu) rozprávku s drevenými deťmi (jedinú výnimku tvorí Lucia), hlúpo obsadenou Tildou Swintovou (ani taká kvalitná herečka nedokáže netrápne zahrať Bielu kráľovnú), akčnými scénami zbavenými krvi a čudný nápad s Dedom Mrázom (!). Hoci z niektorých scén razí príjemná veľkoleposť (bombastická panoramatická kamera Donalda McAlpinea kompletne vykradnutá zo Stredozeme) a všetky zvieracie postavy sú takmer výborné (judášsky faun Tumnus začínajúceho Jamesa McAvoya, bobor, majestátny ježišovský lev Aslan s hlasom Liama Neesona), výsledok sa napriek vynikajúcemu úvodu pohybuje v šedej škále (pod)priemeru. (23.08.2006)

Mluvící bobři jsou sice fajn, ale tak nějak mi to nestačí k dobrému filmu. Chatrný příběh (ostatně četla jsem i knížku a i ta je opravdu hodně pro malé děti, není tolik propracovaná jako třeba svět Harryho Pottera a s Pánem Prstenů se ani srovnávat neodvažuji) sice částečně kompenzuje skvělá výprava a hlavně úžasná hudba Harry Gregsona-Williamse, ale to na dobré fantasy opravdu nestačí. (07.06.2006)