Noci hrůzy

Zrychlená exkurse do vývoje druhu Homo zombinus. Zpočátku sledujeme, jak zombies v touze po potravě užívají při lovu pouze svých rukou a zubů a to ještě navíc isolovaně. Velmi brzy se však začnou sdružovat do skupiny, kterou nejspíš vede jedinec s nejvyšším procentem rozbředlé hmoty v lebce. S ním v čele proběhneme dobu železnou (kosa), temný středověk (beranidlo) až skončíme ve žhavé současnosti (cirkulárka). Jako dokument o vyspívání jediného (ne)přirozeného predátora člověka to jistou hodnotu má, ovšem coby film je to díky scénáři, který se spolehl pouze na suchá vědecká data a pornominulost režiséra (možná i požíraných osob..vážně se jim nedá říkat herci), poměrně tragické. (21.01.2009)

„Ano, to je prs tvé maminky, synáčku. Jako když jsi byl malý......uÁÁÁÁÁ!" Zombie trash Le notti del terrore má poměrně jednoduchý děj. V starobylém rozlehlém sídle s velkými zahradami se sejde skupina přátel. Ještě před nimi sem dorazil profesor historie, který neuváženě probudil mrtvé z jejich věčného spánku. Jeden se až nestačí divit, kde všude jsou mrtvoly poschovávány, když se začnou hrabat na světlo. Zbytek filmu se živí snaží utíkat a skrývat před mrtvými, což se jim příliš nedaří, byť mrtví se pohybují rychlostí mladé želvy. Nahota, krev, několikrát střeva ven (i srdce, játra, ledviny), kosa a padající hlava. Masky nemrtvých jsou velmi nevyvážené, některé vydařené, jiné komické a nechybí oblíbení červi, dojde i na žížaly (ano, jako nejen u Fulciho). Při hrátkách u rozbité okenní tabulky jsem čekal citaci s okem podle Zombie 2 (tříska), ale nakonec došlo jen k podřezání. Skvělé interiéry (což je u Italů samozřejmost), jimž dominuje červená - závěsy, koberce, čalounění... Oproti mému dávnému hodnocení jsem hvězdu přidal. Výborná hudba a skvělý happy end (škoda, že se na pilu v přímém záběru nedostalo). Chlapec Michael (Peter Bark, zde mu bylo 26 let) jakoby vypadl z Malérů pana účetního a naznačený incest měl šťavnatou dohru. Pobavil mě dabing z Řitky, kdy vyděšené, rozzuřené a zoufalé postavy křičí na nemrtvé nadávky, z nichž nejhorší mají být - ničemové a mizerové! (02.03.2021)

Objektívne je síce Burial Ground: The Nights of Terror jeden z tých horších zombie hororov, ale zas na druhú stranu je to jeden z najčistokrvnejších trashov, v ktorom zombíci prakticky nezlezú z obrazu. Toľko nemŕtvych v jednom filme sa len tak nevidí! Bez zbytočných úvodných prieťahov sa ide totiž hneď na vec. Na pekné, drahé, luxusné sídlo uprostred udržiavanej prírody prichádza skupinka ľudí (mužov a žien) na troch autách, za účelom oddychu a potešenia. Nikto v tom čase ešte netuší k čomu sa schyľuje. Inteligentní zombíci zasahujú! Inteligentní preto, že v istých momentoch mali v tých svojich prašivých a hnilých hlavách viac rozumu ako ich krajšie obete. Zaujímavosťou je, že síce samotný názov hororu hovorí o noci hrôzy, prevažná časť filmu a besnenie nemŕtvych prebieha ale za denného poludňajšieho svetla, neraz svietiacom priamo do očí. Masky priemerné, herci podobne (okrem žien, tie aspoň niečo ukázali). Malý nadržaný “Argento”, erotická príchuť a kopa poctivých masiak v rámci možností, dokážu pozdvihnúť tento trash a pobaviť aj napriek riedkej atmosfére. ### PS – v Nemecku vychádza Burial Ground ako „Zombie 3 - Die Rückkehr der Zombies“ t.j. ako súčasť zombie série, ktorú tunajší distribútor na domácom trhu spojil s DAWN OF THE DEAD 1978 (Zombie 1) a DAY OF THE DEAD 1985 (Zombie 2 - Das letzte Kapitel). (14.01.2007)

Rozhodne zaujímavý a netradičný príspevok do početnej rodiny zombie filmov. Tvorcovia vedia, že keď chceme vidieť zombie film, tak najlepšie je obmedziť okolitú omáčku (tzn. tradične primitívny dej) a servírovať zombie takmer od začiatku a vo veľkom počte...). Navyše tvorcovia si veria a chcú sa nám pochváliť kvalitnými maskami tak dlho a tak detailne, že to ide ku koncu až na nervy. Samozrejme, že masky nie sú dokonalé, ale skutočnosť, že sa jedná o tisícročné múmie Etruskov(aspoň tak som to sčasti pochopil) je potešiteľná, pretože obyčajne sa v hororoch stretávame s mladšími mŕtvolami :) . Potešil mladý dvojník Argenta, ktorý mi tam sedel, a ku koncu fakt nesklamal (nádherný koniec komplexu Oidipus Rex - Sigmund Freud by mal radosť :) ! Denné svetlo mi až tak nevadilo, pretože pekne osvetľovalo interiér vily, horšie to bolo s réžiou ktorá bola aj na talianske pomery podpriemerná. Ale čo už , stará vila, kláštor s mníchmi v závere, spomínaný malý úchyl Argento,a hlavne SKVELÝ ! záver bez nejakej debilnej pointy vďaka ktorým na tento filmík nezabudnem, vyťahujú moje hodnotenie na nadpriemer... (08.03.2009)

Film sľubuje "noc teroru", ale odohráva sa počas slnečného dňa a ani toho teroru si človek vela neužije. Ale ide presne o ten typ filmu, ktorý si fanúšika žánru získa svojou skrz naskrz červíkmi prelezenou béčkovitosťou. A masky sú priam bezkonkurenčné: akoby ukradnuté z nejakej výstavy Ľudovej školy umenia pre detičky s úchylnými sklonmi. Po dvadsiatich minútach zaplní vaše obývačky /resp. miestnosť, kde máte svoj DVD prehrávač/ nefalšovaný hnilobný smrad. (31.05.2006)