If It's Tuesday, This Must Be Belgium
Ak je utorok, musíme byť v Belgicku
Režie:
Mel StuartScénář:
David ShawKamera:
Vilis LapenieksHudba:
Walter ScharfHrají:
Ian McShane, Suzanne Pleshette, Vittorio De Sica, Murray Hamilton, Sandy Baron, Mario Carotenuto, Paul Esser, Michael Constantine, Pamela Britton (více)Obsahy(1)
Cestovní kancelář World Wind Tour vám hrdě přestavuje 2 000 let britské historie během jediného odpoledne. Prosím, nezívejte, mohli byste zmeškat několik století!
Charlie Cartwright se živí jako průvodce oblíbeného programu „9 evropských zemí autobusem za 18 dní“, a tuhle práci si náramně užívá, vše se tak krásně opakuje, jen dívku má v každém městě a pokaždé jinou. Právě doprovází turnus číslo 225 a vypadá to, že podivnější skupině zatracených Yankeeů ještě nevelel. Tak kupříkladu, na palubě autobusu se nachází rodinka, co se vydala do Evropy s dcerou, které se doma příliš zapalovala lýtka; válečný veterán, jenž si výletem připomíná místa, která jako seržant v roce 1945 údajně osvobozoval; amatérský paparazzi, jenž by rád dostal do postele každou, kterou vyfotil; Američan s italskými kořeny, odhodlávající se navštívit své benátské příbuzné; krásná nákupčí módní konfekce z Minneapolisu, jež si tu rozmýšlí svatbu s poněkud nudným přítelem Georgem. Ten naštěstí zůstal doma ve Státech a sukničkář Charlie tak může v nočním Soho předvést svůj vrcholný pivní trik. Čas se ale neúprosně krátí… (dopitak)
(více)Recenze (35)
If it's tuesday, this must be Belgium... Velice příjemný a nostalgický snímek (nostalgický i pro mě, byť jsem v roce 1969 nebyla ještě ani na houbách), který mi pěkně sedl do 'letního' deštivého večera. Jednotliví účastníci zájezdu a jejich pohnutky k cestování vás pobaví i dojmou, ale nejlepší je stejně asi průvodce, který si musel vytvořit obranný systém proti zbláznění se z cestovní rutiny... Nevím, co film přinesl zásadního v době vzniku, ale v dnešní době je to velmi osvěžující a milé. I think I wanna never go home... (mimochodem, dobrý song, navyšuje hodnocení na 4,5*). ()
Pravděpodobně mi tahle komedie USA 45 let unikala a mohla mi unikat klidně dál, tři hvězdičky jsou zasloužené.Docela hvězdné obsazení, pěkné barvy, pár záběrů z evropských destinací, pohled na povahy Evropanů a Američanů (lehce si ze sebe umějí dělat legraci, aspoň že to), ale jinak humor, který mi až na pár výjimek (památník armády USA v Ardenách a vyprávění amerického a německého turisty svým manželkám, únik před svatbou v Benátkách) to byl typický americký humor, jemuž nerozumím, jen zjišťuji, že už v roce 1969 se točily podobným stylem jako dnes. A ten rádoby romantický závěr - klasický happy end pro americké publikum... ()
Nevidím moc velký rozdíl mezi tímto filmem a Bláznivou dovolenou v Evropě. Tady je víc postav, což je na začátku trochu zmatečné, ale většina z nich se velmi rychle vyprofiluje. Kromě hlavní romantické linie (vlastně linií) je hezky zachycené rozpoložení účastníků zájezdu, jak ho všichni známe. Hektické výlety po památkách "aby jsme nic neminuli", nervozita z neznámého prostředí, nakonec smutek z návratu i těšení se domů... ()
Jakožto studenta cestovního ruchu mě téma tohoto filmu zaujalo. Samozřejmě, musím brát v úvahu, že tohle je komedie, a tudíž tuhle blbost snad nikdo nepodnikl. K poznávacím zájezdům mám jednu výhradu, a sice že turisté takhle nepoznají vůbec nic. Kouknou se na Koloseum a na Forum romanum, pak nasednou do autobusu a dojedou Pisy, kde si prohlédnou šikmou věž, pak někde přespí v hotelu a druhý den je úplně to samé. Aby člověk něco poznal, musí vidět víc než hotelový pokoj, autobus, průvodce a pár pamětihodností. Tihle dobrodruzi takhle projíždějí půlku Evropy. Samozřejmě, toto téma je zajímavé, ale je zásadním způsobem degradováno zpracováním. Herci jsou nevýrazní, nezaujal mě ani průvodce a holka, kterou se usilovně snaží sbalit. Navíc dialogy na mě působily nepřirozeně až směšně. Škoda, tohle je trestuhodné nevyužití potenciálu. 50% ()
Průvodcovské vademecum aneb If it's Tuesday, this must be Belgium, If it's Wednesday, this must be Rome, If it's Thursday, this must be Montreux, I feel I never wanna go home. 1) Má teenagerovská duše s okouzlením sledovala, tuším, že v televizi, jak američtí turisté putují po exotických nedostupných krajinách vzdálených tehdejšímu středoškolákovi podobně jako Mare Anguis na Měsíci a neměla ani tušení, že dlouhá léta budu vzpomínat na tento film jako na svou první inspiraci, která mě přivede k mikrofonu zájezdového autokaru do celoživotní role baviče, organizátora a průvodce._____ 2) Jednu účastnici podobného zájezdu jsem v osmdesátých létech potkal na Dvořákově nábřeží vedle právnické fakulty v Praze. Dáma zaujatě třímala v ruce cosi, z čeho se vyklubala mapa Moskvy a rozechvěle, jak to jen starší dámy umí, v ní hledala. Nabídl jsem své služby. Dáma se napřímila, rozhlédla se po panoramatu Hradu a Vltavy a pravila: Would you be so kind as to tell me where is here the Kremlin? Připomenul jsem jí, že je dosud v Praze, načež dáma vytáhla objemný itinerář cesty, zahloubala se do něj a po chvíli radostně vyjekla: Wow, yeah, you are right. In Moscow we are on Thursday. Zřejmě nejsem sám, kdo se zmíněným filmem nechal inspirovat..._____ 3) Při opakovaném shlédnutí po létech jsem s údivem zjistil, že prvotní okouzlení vyprchalo, a že se při filmu vlastně nudím, a to navzdory vcelku věrnému zobrazení některých aspektů průvodcovské práce i okouzlující atmosféře tehdejší západní Evropy._____ 4) If this is London, why ain't it raining? The sun is shining on Saint Paul's Dome. If this is real, then I must be dreaming. Can't wait to tell the folks back home. ()
Reklama