Znovuzrození

První třetina filmu, kde se hlavní hrdina propadá do sledu událostí, mi připomněla Fincherovu Hru. Je to jakési vnitřní puzení, které hlavní hrdiny obou filmů vede k tomu, aby opustili pohodlí středostavovského života a nahlédli, co se skrývá "za zrcadlem". Ačkoli hranici nepřekročili dobrovolně, jsou to oni, kdo, možná podvědomě, udělá první krok.___Co Znovuzrození posouvá jako film na zcela jinou úroveň, je geniální kamera Jamese Wong Howa. Nekonvenční úhly kamery, zejména podhledy v úvodu filmu, a pokřivené čočky umocňují kafkovské vyznění filmu. Celkově se film vyznačuje velmi stísněnou atmosférou, která mírně polevuje ve druhé třetině filmu a vrací se opět v závěru. Velmi, velmi působivý film. (17.11.2016)

Už od úvodních titulků je jasné, že tohle bude jeden z těch těžkotonážně podivných filmů. Výkon Rocka Hudsona je super a je zajímavé, jak se tam střídá nálada a prostředí. Od sci-fi nálady ze začátku, přes pohanskou veselici alá Wicker man (fakt jsem měl chuť se sebrat a jít na vinobraní) po bohémskou party a vše spěje k cynickému konci. Paranoidní atmosféra je ale přítomná neustále. (15.04.2012)

Pozoruhodná věcička o druhé šanci s výborným Rockem Hudsonem. Stárnoucí Arthur Hamilton není zcela spokojen se svým životem a tak za podivných okolností podepíše smlouvu podivné společnosti, která slibuje změnu identity, naprostou svobodu a hlavně život bez jakékoli zodpovědnosti. P.S. Mám kliku, tahle nabídka by mě nechala zcela chladnou. (05.11.2019)

Prehnane deprimujúce psychologické bludisko v post-noiristickej, mysterióznej-sci-fi podobe s výborne ladenou, občas miernou, občas nepríjemnou Goldsmithovou hudbou. Manipulácia v pravom slova zmysle, ktorej krásy raja nepoznaného začnú hrdinovi prekvitať až časom a spôsobmi tamojších obyvateľov. Motívy filmu: boj o skutočný život, (!) strata identity, neviditeľná klietka z ktorej nevedno uniknúť, laboratórne experimenty... Kamera nás núti pretrpieť všetko spolu (spodné uhly vytvárajú beznádejnú bariéru) s úzko spätou hlavnou postavou. Niektoré prvky sú čiastočne inšpiráciou pre 12 Opíc, inak je Frankenheimer značne nečitateľný. Samozrejme, je to úchvatný pocit zahodiť všetko za hlavu a ísť niekam ďaleko a ako nový človek, ale po prevalení sprisahaneckej kauzy o tom, že vás každý sleduje a nedá pokoj sa tu prehlbuje nehoráznym spôsobom až do tých najťažších dimenzií. Odvážne, ťažko stráviteľné, nehrané pre krásu, neopakovateľné... Už mnoho filmov mi viac domotalo hlavu, ale Seconds sú tiež kvalitné dielo. (25.06.2013)

První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti.. (22.02.2015)