Jak krtek ke kalhotkám přišel

Čtyři hvězdičky za to, že moc žvaní ;-). Ale jinak jsou nejen tento původní, ale i ostatní "Krtečkové" samozřejmě pohlazení na duši. Zvlášť ve srovnání se záplavou Pokémonů a podobných debiloidů. Na těchto večerníčcích jsem vyrostl a DVD s nimi stohuju na poliččce v bláhové naději, že i na mé dosud nenarozené dítě budou působit stejně. Uvidíme, kam mě za pár let pošle. I s Krtečkem. (08.06.2005)

Rozhodně nejlepší část je kolem 4:47, kdy "vyhání" brouky ze lnu. :-)) Trochu mi vadí občasná krtkova bezohledost. Vyplaší včelu z květiny, budí ježka... Jako by se měl kvůli jeho kalhotkám celý les zbláznit. Aspoň mu to trochu vrátil komár svým kousnutím. A nějaký výchovný přínos je kvůli mnohým biologickým nepřesnostem diskutabilní... (11.06.2009)

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

Jestli chcete slyšet krtka mluvit, pak je to pouze v tomto filmu (veškeré ostatní filmy častno namlouvali členové rodiny pana Milera, protože to byly jen jednotlivá slova jako "Hele hele", "Na", "Tady" a podobně). Tady bylo však nutné trochu víc, aby i malé děti pochopili postup výroby. Nádherně malované, nejvíc jsem jako malý miloval raka, takový trochu drsňák a zároveň na krtka tak hodný (06.06.2012)

Úplne prvá časť krtka a jeho príbehov je zaujímavá v tom, že v nej krtko zrozumiteľne hovorí (v češtine:), takže to nie je iba to internacionálne "júúú", či "hele, hele"... :o)) Ale ináč je to veľmi krásna rozprávka o tom, ako si s pomocou rozličných zvieratiek v lese dokáže krtko ušiť modré nohavice s veľkými vreckami, aby v nich mohol nosiť všetky tie vecičky, ktoré nájde... (13.06.2005)