Sense of Tumour
Režie:
Tereza KopáčováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrají:
Filip Březina, Alžběta Malá, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Jiří Bartoška, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra (více)VOD (1)
Epizody(8)
Obsahy(1)
Jak blízko smrti se musíme ocitnout, abychom se naučili žít? Příběh rodiny, jejíž členové se navzájem berou jako samozřejmost, ale nemohou se víc mýlit. Vážná nemoc nejmladšího z nich se paradoxně stane příležitostí pro všechny. Příležitostí, jak být dobrou matkou, otcem, dítětem. Jak si najít holku a jak o ni nepřijít. Jak zkrotit ego a nemyslet jen na sebe... Filip je ambiciózním studentem neurochirurgie, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina. Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou. Seriál, který se témat, o nichž se víc mlčí, než mluví, chopil s humorem a empatií. Seriál, který není sedativem, ale lékem. Možná ne na rakovinu, ale na život rozhodně. Na konci každé epizody sdílejí skuteční onkologičtí pacienti pocity, které je provázely jednotlivými fázemi onemocnění. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (120)
No... Nakonec jsem to celé dal a jsem z toho rozpačitý. Ten útok na emoce je příliš prvoplánový a okatý. Namísto snahy podívat se, co se odehrává v blízkých nemocného, nám byla předložena Hanka mající zcela jasno "stát při nemocnému" či rodiče s manželskou krizí zapříčíněnou nikoli synovou nemoci, ale životní neukotveností matky. Stejně tak Filipovo rozpoložení plavalo po povrchu a neřeklo více, než co každého stejně napadne. A proto kde kdo zmiňuje závěrečné promluvy skutečných pacientů jako výraznou část seriálu - oni totiž v pár vteřinách sdělí to, co měla sdělit hraná část seriálu. A co ve srovnání s tímto seriálem byl Jiří Hubač schopen sdělit během necelé hodiny předposledního dílu Sanitky. ()
Extrémně důležitej projekt. Zhoubný nádor je příčinou každého čtvrtého úmrtí, ale pořád se navzájem tváříme, jako že takový věci neexistujou, netýkaj se nás, nebo jsou jen součástí nějaký historky o někom jiném. Hovno, přátelé. Tereza Brodská exceluje, F. Březina s A. Malou umě plní zadání. V podstatě jedna ku jedný vůči originálu Smysl pro tumor, ale hodně povedený... ()
Neokoukaný Filip Březina je moc fajn. Pokud je mezi kamarády nebo s kolegy z neurochirurgie, diváka těší přirozenost dialogů i chování postav. Jakmile ovšem do příběhu započne promlouvat mladíkova rodina, začínají vstávat chlupy na zádech. Předpokládám, že je to proto, aby (hloupý) divák rozpoznal, jak viditelnou proměnou zejména jeho rodiče (asi) projdou. Protože nejprve je jeho otec Pavel Řezníček výhradně zahleděný do cyklistického Tour de France a do velikostí a tvarů dlaždic, jeho matka Tereza Brodská pak do dávno potopené umělecké kariéry. A evidentně i do své letité neschopnosti „něco změnit“. Chápu, že jejich linie „kam se poděl náš vztah“ má představovat jisté odlehčení těžkému tématu, ale jejich kroky prostě nefungují, jejich postavy jednoduše nejsou z masa a kostí a jejich inteligence nenasvědčuje tomu, že společně vybudovali prosperující firmu. A pozor, chyba není v hercích, ale ve scénáři. Takhle se prostě nikdo nechová. Pojďme ale k tomu hlavnímu: zpráva o rakovině s (navíc mladým) člověkem jednoduše zatřese. Sebestředný (ale snesitelně) děvkař a floutek. Od dětství rozený vítěz. Úspěšný na praxích i na ragbyovém hřišti. A pak večer s opačným pohlavím. Teď je ale všechno jinak. Na pokoj ho dají s Jiřím Bartoškou. A ten má vnučku. Náš hrdina nad ní zpočátku ohrnuje nos, ale pak začne první vrkání. Asi netřeba popisovat, co přijde. V nejhorším období života ho potkalo to nejlepší. Když jsou tihle dva spolu, je to radost. Protože Alžběta Malá. Pečlivě si vybírá role, odmítá nekonečné pásové seriály a je vážně výborná. Nahota mi nevadila, ale občas byla snaha o cool a fresh dost na sílu. A kupříkladu taková idylka u moře prokládaná jejími ňadry, to už bylo fakt komické. Přešlapů je víc, ale celkově lehká spokojenost. Tři až čtyři hvězdy. PS: Závěrečné výpovědi těch, kteří se z rakoviny vyléčili, silné. Na oba palce nahoru je hlavně téma ztráty vlasů a téma sexu. ()
Asi, ne asi, ale zcela určitě nejlepší český seriál, který není jen komediální... A poslední epizoda, když šel Filip za Hankou, fakt téměř mi slza ukápla, a to se mi stává málokdy.. A to jsem se na to původně začal dívat jen kvůli tomu, že v tom hraje Filip Filipa - tak se jeden další Filip koukal.. A v neposlední řadě fakt skvělí herci, smekám...100% ()
Galerie (137)
Zajímavosti (26)
- Autorem scénářů k české verzi Smyslu pro tumor je Matěj Podzimek, který se Leanderem Verdievelem při práci na seriálu spřátelil. Osobně se setkali například na festivalu Serial Killer, který ve svém programu uvedl vybrané díly originální i české verze. (Česká televize)
- Filip (Filip Březina) na rugbyovém hřišti provede zákrok zvaný koniotomie. Tento zákrok však v daném případě nebyl indikován, protože postižený hráč neměl důvod pro neprůchodnost dýchacích cest (ta by přicházela v úvahu například po bodnutí včelou). Pokud by v ilustrované situaci i přes záklon hlavy hráč nezačal dýchat, na řadu by přišla bezodkladná kardiopulmonální resuscitace, tedy nepřímá srdeční masáž v ideální případě střídaná dýcháním z úst do úst v poměru 30:2, a to až do příjezdu RZP. (Thanoris)
- Tonda (Jiří Bartoška) na pokoji s Filipem (Filip Březina) zmíní hru „Candy Crush“ a seriál Živí mrtví (od r. 2010). (griph)
To je život...tolik zvratů, zatáček a člověk nemůže jinak než se nechat vést. Bard Jiří Bartoška se svou moudrou rolí, životním příběhem a nadhledem logicky se logicky musí lehce čnít nad zbytkem obsazení. Musím říct, že po tomto seriálu se u mě posunul výš a jeho smrt mě zasáhla třeba ještě víc než závěrečná scénka v nemocnici, o které tady někdo napsal, že jde o nejromantičtější scénu v dějinách českého seriálu. Zdálo se mi trochu neskutečné, že by Filip Hanku ještě takhle stihl, ale jinak to bylo moc hezké. I tak byly v seriálu momenty, které na mě za těch 8 dílů zapůsobily ještě emotivněji (stříhání vlasů.) Hercem seriálu je pro mě Bartoška, ale objevem jednoznačně Alžběta Malá, která se doufám ještě někde objeví. A já už teď vím, že se na to podívám a že mi budou nedělní večery s Alžbětou chybět.:o Na třetí místo z hereckého obsazení bych dal Pavla Řezníčka, který byl jako táta, milovník dlaždic, perfektně autentickej, svou postavou to výborně odlehčoval, zároveň se ale dokázal zachovat v důležitých chvílich jako správný chlap a sympaťák. Tereza Brodská taky nebyla špatná. Jenom její zápletka s úmělcem by asi patřila k těm málo věcem , které bych tvůrcům vytkl. Ano, díky té lince s aktem v závěru to nabralo nějaký vypointování. Znovu to pomohlo stmelit odcizenou manželskou dvojici od prvotního smutného šoku, když táta zjisitl, co si jeho zaměstnanci prohlížejí za fotku, až po zničení a usmíření. Ale primácké hvězdy Diana Mórová s Petrem Vaňkem byli oproti ostatním hrozní. Občas se mi některé věci zdály trochu neuvěřitelné (pacient, který si klade podmínky operace, hospitalizovaný uteče z nemocnice do barů, opije se a nenese od nemocnice žádné následky), ale jinak se z toho vyklubal po čase skvělý seriál z kategorie ,,ze života´´, který nezůstal vůbec jednostranný a přinesl pestrou škálu emocí stejně jako přináší život sám. Je v tom radost, smutek, boj, vyčítky, všechno...Nastoluje to zajímavé otázky jako jestli zasvětit celý život péči o někoho jako v případě Hanky nebo se radši věnovat sobě. Má to invenční hravé režisérské nápady (rande přerušované dokumentem o samečcích.) Má to fungující romantické scény i obyčejné, ale zároveň bez problémů sympatické a plastické postavy. Třeba Filip začíná docela jako hovádko a občas je vidět, že se v něm to jeho staré já pořád probudí. Třeba když řekne Hance, že kdyby byla nemocná ona, vykašlal by se na ni. Přišlo mi to drsné, že ji to řekl a trochu jsem nevěděl jestli ji zrovna jen balamutil nebo takový opravdu je. Každopádně se mi líbilo, že ta postava nebyla vyobrazena vyloženě černobilé. Vlastně jsem pořád tak trochu čekal, kdy zase ztratí rozum. V boji s rakovinou jsem mu jinak držel palce a s Hankou byli super pár. Velkým plusem je i výrazný humor. Oproti depresivnímu průběhu závěrečního dílu (ten sugestivní sépiový filtr při vzpomínkách byl skvělý nápad!) působí možná všestranny happyend trochu moc idealisticky. Chápu ale že měl seriál povzbudit, což se určitě podařilo. Je určitě pozitivní pokud do vás dokáže i obyčejný seriál vlít naději. () (méně) (více)