Pollock

Na rozdiel od iných "maliarskych" filmov z poslednej doby (Frida, Modigliani) tento nekĺže po povrchu, ani sa nespolieha na vonkajškovú atraktívnosť. Naopak, režisér a hlavný protagonista v jednej osobe sa rozhodol pre menej okázalé, introspektívnejšie rozprávanie, ktoré miestami ohromí svojou hĺbkou a silou, inokedy len tak bezradne a akoby neopodstatnene preletí okolo vás. Keby skrátka Ed Harris aj režijnú stránku svojho filmu zvládol tak bravúrne, ako sa herecky vysporiadal so svojou postavou, vzniklo by dielo porovnateľné s genialitou Pollockových obrazov. Takto je to lepší priemer a musíte buď "ujíždět" na Pollockovi alebo Harrisovi, aby ste mali dôvod vyhlásiť tento film za svojho najlepšieho kamaráta. Lepšieho než váš obľúbený plyšový macík... (26.08.2006)

zvláštní. nevím, jestli se minimalistický způsob pojetí tohohle filmu hodil k Pollockovým expresionistickým plátnům, nevím, jestli mne jenom zklamalo, jak nesympaticky (ač skvěle zahraný) hlavní hrdina působil , ale pořád mám po shlédnutí filmu pocit, že jsem se vlastně o tomto malíři a jeho díle kromě pár vnějších fakt nic moc nedozvěděla. (11.12.2010)

Režíroval, produkoval, zahrál si hlavní roli. Otcem projektu o světoznámém americkém malíři a notně nesnesitelném muži se stal Ed Harris, který o látku roky usiloval. Režíruje zručně, ale místy měl „poslechnout“ střihače a něco vynechat. Zvlášť když scénář nepatří mezi nejnápaditější. Několik silných momentů nicméně přináší – Pollockovi změny nálad, energetické malování, kterým vybíjel emoce a snižoval úzkost. Jeho nulové zaměření na kompozici je i dnes poměrně zajímavé. I pro výtvarně nepolíbené publikum. Tři až čtyři, podle nálady. (10.03.2015)

Snězte osm syrových vajec, půl kila třešní, misku teplých škvarků, 6 tatranek, kostku másla a zapijte to litrem zkyslého mléka. Poté uchopte husí brk, otevřete ústa a skloňte se nad malířské plátno. Možná to pírko ani nebudete potřebovat a za chvíli i z vás bude Jackson Pollock a pokud by něco, dej Bože, vyšlo i z druhé strany, klidně to pojmenujte „Brown Rhapsody No. 1“.. V životopisném snímku o snad nejznámějším představiteli malířského konceptu zvaného Action painting mírně pokulhává režisér Harris za Harrisem hercem (ten je, věren svých tradic, bezchybný). Kdo by řekl, že za ty nevzhledné cákance na plátno je někdo vůbec ochoten zaplatit - naposledy „No. 5, 1948“ za hubičku 140 miliónů dolarů.. (29.08.2008)

Bylo to jako vstepeni nejakeho zazitku, nejakym nadprirozenym zpusobem, ktery castokrat ani nebyl az tak prijemny. Napada me prirovnani z nejakeho scifi, kdy vam ruku vnori/prilozi k hlave a vy najednou vite "vse". Pripadal jsem si tak cely film a odnasim si z neho pocit, ze jsem videl cosi neobvykleho a vic to popsat nedokazu.. (24.08.2012)