Mastičkář

Pro začátek říkám, že jsem nečetla předlohu, a ani jsem neviděla předchozí zpracování. Film mě zaujal svojí premisou a hledala jsem něco, na co se mohu dívat ve vlaku. Byla to trefa do černého. Potřebovala jsem něco, co mě dojme a okouzlí trochou té romantiky. Jediné, co trochu kazilo dojem byl dle mého až příliš rychlý konec. Ve výsledku se ale jedná o příjemné drama, které mě navnadilo na to, aby si přečetla knížku. (08.10.2023)

Áno, príbeh je naivný, predvídateľný a postavy jednorozmerne kladné alebo záporné. Verzia z roku 1981 pravdepodobne fungovala lepšie, ale už som ju dlho nevidel. Ale raz za čas dobre padne takáto rozprávka, kde všetko dobre dopadne. Takže jedna hviezda za pekný príbeh, druhá za dobráckeho hlavného hrdinu, tretia za dojímavé finále, ktoré funguje na sto percent a štvrtá za úchvatnú Zošku. To je správna ženská v každom ohľade. 7/10. (02.10.2023)

Pro mě je tohle dost možná první setkání s Polským filmem. Je třeba říct, možná i díky produkci Netflixu, že film vizuálně vypadá opravdu hodně dobře, a je vidět, že určitě nebyl zadarmo. Jen škoda, že dějově je to spíš takový souhrn klišé, které se dají poměrně snadno napřed odhadnout, a samotný závěr je pak průhledný v podstatě už tak od čtvrtiny filmu. Co určitě ale potěší, tak je náhled do Polské dobové kultury, obzvláště vesnické, takové te folklórní, což vám stejně o daném období a národu řekne víc, než nějaký městský život. (06.02.2024)

Váhám mezi 3-4 hvězdama. Bylo to pěkné, hořkosladké, ale taky dlouhé a pompézní. Nejvíce mi vadilo, že dojemné scény se objevovaly ve chvílích, kdy jsem chuť na dojímání neměl. A taky jich tam bylo asi i trochu více než bych chtěl. Zároveň ale tvůrci mohli emoce více prodat. A hlavní herec bohužel silně připomínal Jaroslava Duška. (22.07.2024)

Dobré. Doopravdy hodně dobré. Maličko jsem se obával, protože se jedná o remake stejnojmenných filmů z let 1981 a 1937 (které jsem neviděl, ale minimálně 1981 chci vidět) a snaha udělat něco znova a nověji často nedopadne nejlépe, nicméně líbilo se nám (sledoval jsem se ženou) moc. Krásné postavy, dokonce i vedlejší a záporné (syn majitele koželužny). Židovský hostinský byl velmi sympatický, mlynářka nádherně zemitá (velmi se mi líbil i její otec), mladý hrabě byl floutek, ale férový, dcera byla charakter sama o sobě, Rafał Wilczur je v Polsku považován za jednoho z "nejslavnějších literárních hrdinů meziválečného období". Hudba a kamera uvedený celek výborně doplňovaly a ukázaly pohled na svět, který již neexistuje. Proto tento poctivý polský film trochu nadhodnocuji a dávám maximum. ■ P.S. Googlil jsem o knižní předloze: Původně se jednalo o filmový scénář, ale když byl odmítnut, přepracoval ho Tadeusz Dołęga-Mostowicz v roce 1937 na román, který je ve skutečnosti značně rozsáhlejší, než film (v letech 1937, 1938 a 1939 vznikly až tři filmy o Rafałovi Wilczurovi). (28.09.2023)