Vzpomínky jako kapky deště

Only Yesterday. Velmi realistický příběh o vzpomínkách na dětství a vyrovnávání se s minulostí. Mladá žena se vydává z města pomáhat se sklizní na vesnici a zde přehodnocuje svůj dosavadní život. Pomalý příběh plyne ke svému konci bez složitějších zápletek. Nenabízí nakonec žádné rozuzlení ani řešení, jen jeho příslib do budoucna. Po tomto snímku ve vás však zůstává zvláštní pocit, že tento animovaný film kolem vás prochází jako sám život. Jen s malou dávkou nostalgie je mnohem blíž realitě než lecjaký hraný film. Pro mě další důkaz, že Takahata stále usiluje o překračování hranic žánru anime. (26.01.2004)

Absolutní ztotožnění s komentářem uživatele venalce. To jakým způsobem dokáží Japonci nostalgicky podat všední život a běžné situace mě nepřestává fascinovat. Navíc si nepamatuju kdy naposledy jsem viděl tak skvěle znázorněné dětské chování a přemýšlení. (25.11.2017)

Mám rád filmy, kde se na první pohled nic vyjímečného neděje, ale hlavní postava přesto v ději projde určitým vývojem, který ji donutí změnit svůj pohled na život. Škoda, že po příjezdu na venkov se z toho stane reklama na úžasný venkovský život a ekologický farmaření a z filmu se stane docela nuda. (09.05.2007)

Ďalší z radu animákov, ktorých príbeh by pokojne mohol byť spracovaný v hranom filme, s minimálnymi zmenami v scenári. Čím vyvstáva otázka, komu je takýto animák určený. Pre deti to bude asi nuda, dospelí zasa po animákoch veľmi nesiahajú. Napriek niektorým prekážkam ako množstvo textu a dialógov a tým pádom nepohodlie pre ľudí odkázaných na titulky, statická dejová linka, veľa odkazov na konkrétnu japonskú kultúru, sa nejedná o nudný animák. Aj keď množstvo retrospektív nie je práve najatraktívnejším prvkom. Na druhej strane, cenil som si hlavne detailnú animáciu, a to aj v záberoch, ktoré neboli stredobodom pozornosti, napr. pri práci na kvetovom poli, kde bol každý jeden kvet do detailu prepracovaný, každá pre príbeh nepodstatná postava mala svojský výraz a pod. Podobnú detailnosť možno nájsť i v čriepkoch z bežného života či v chovaní jednotlivých postáv. V iných smeroch (napr. patetizovanie vidieka a ekopoľnohospodárstva) je však jednorozmerný. (12.10.2017)

Trochu netypický film studia Ghibli. Nečekejte nic z toho, co od Ghibli znáte. Tedy kromě krásné animace a hudby. Film není ani moc určen dětem, protože nemá ten klasický pohádkový fantasy příběh plný všelikých roztomilých postav a potvůrek. Je to spíš psychologická sonda do duše mladé ženy, která se vrací ve vzpomínkách do svého dětství. Celkově převládá smutná nostalgická atmosféra, ale všechno napravuje konec, který svým způsobem vlastně pohádkový je, protože reálný život takové krásne konce nemá :-/ Váhal jsem mezi 3 a 4 hvězdami, protože pasáže dospělé Taeko mě místama moc nebavily, jenže pak přišel konec se závěrečnou písní (a textem) a ten převážil misku vah k číslu 4. (18.02.2020)