Děla z Navarone

Na můj vkus se na Dělech podepsal zub času o dost více než na jeho tehdejších žánrových soukmenovcích. Přepálená stopáž taky moc nepomáhá, protože koukat dlouhé dvě a půl hodiny na toporně vedené herce (jak ale bylo tenkrát zvykem) pro mě osobně nebyla žádná slast. Zkrátka jeden z mnoha. 50 % (23.01.2011)

Príbeh spĺňa všetky kritéria pre dobrý film a napriek tomu, že bol zrealizovaný už pred niekoľko desiatkami rokov, stále dokáže diváka zaujať a aj keď trvá 158 minút, mňa osobne vôbec nenudil. Samozrejme za to môžu hlavne vynikajúci herci a niekoľko vynikajúcich až napínavých scén. Možno je aj trochu škoda, že sa film dočkal vzniku už tak dávno, s použitím modernejších filmových postupov by mohol byť ešte o niečo pôsobivejší. (27.12.2004)

Druhú svetovú som v poslednom čase videl asi zo všetkých strán a pohľadov. Tento film mi ako jediný dal pohľad grécky, a tak trochu to ani nebol vojnový film, ale skôr námornícko-dobrodružný. Hrdinovia si Nemcov rozobrali na súčiastky v akejkoľvek situácii, aj zúfalo beznádejnej. Aj tých priveľa minút sa nejako dalo zvládnuť, ale nič mimoriadne sa nekonalo. (14.05.2016)

Pro me osobne slaby prumer...zjistuju totiz, ze paradoxne valecne filmy mam radeji v soucasnem zpracovani, narozdil od (temer) vsech ostatnich zanru. Aneb, podobne zfilmovani me uspava, pripada mi asi prilis romanove, nebo divadelni, a nejsem schopen to rozumne odkoukat. Uz v pulce se nudim a sleduju hodiny, zda uz nebude konec atd. Ovsem verim, ze milovnikum military a vojenstvi se to treba libi. P.S.: Gia a Irene jsou malo vidane herecky, a jejich pritomnost zde zustava pro me asi jedinym zapamatovatelnym bodem. (16.05.2014)

V pořádně dlouhém úvodu se nám film chlubí, že vypráví o legendě, o legendě, která se však zakládá na pravdě, která je založena na opravdovém příběhu, na opravdovém hrdinství. Probereme-li si film z tohoto úhlu pohledu, nezbývá než souhlasit. Skupina pravých hrdinů je tu rozhodnuta potřít nepřítele a za správnou věc bez otázek položit své životy. Pochopitelně se musí dostavit i problémy, zrada, mnoho pochybností o smyslu celé věci a kupa neočekávaných událostí. S tím vším se však naši hrdinové statečně poperou a odvedou nejlepší výkon, jakého byli schopni, snad ještě víc než se od nich čekalo. Toť beru-li film jako film o legendě. Však teď už můj vlastní názor! Točíme-li dílo o skutečné události, nemělo by pak v sobě mít alespoň náznak čehosi reálného? Neměli by hrdinové být spíše z masa a kostí než z nezčitelného neznámého materiálu? Co je to za válečný film, kde z opravdové války nejsou ani náznaky? Vstávají mi vlasy na hlavě, když se němečtí vojáčci nechávají střílet jako ovce! A všechny rozhovory hrdinů se omezují na nevýslovné moralizující tlachání? Nejhorší a přitom už tisíckrát ohrané jsou ty zpropadené útěky. Když naše jednotka padne do zajetí, víme předem, co bude následovat po každém slovu i gestu. Nebudu pomlouvat speciální efekty, na rok 1961 to asi nějakou úroveň má. Desetiminutová sekvence, kdy slyšíme jen řev moře a následně se ztuhlou krví v žilách pozorujeme zlézající horololezce měla být asi nesmírně působivá. Asi to však nechtěli ani autoři risknout na 100%, a proto se po nic neříkající hodině konečně zjevují dvě partyzánky s neoddolatelným sex-appealem. Trapnější záminku pro odhalení alespoň ženských zad jsem také ještě neviděl. Zkrátka dost přeceňovaný průměrný válečný snímek a poněkud přemrštěnou stopáží. (19.11.2004)