Přepadení 13. okrsku

Naprosto skvělá studená hudba, která doporovází tento snímek. Příběh bez příkras, kde se 15 minut hrdina nerozmýšlí, zda má protivníka zabít, tady prostě koná. Žádné nasvicování jako v jiných filmech, kde v temném sklepě vidíte na 15 metrů :-) Temná atmosféra, bezvýchodná atmosféra, 4 lidé a fanatičtí Cholos ! (22.06.2009)

Bomba! Masakr! No ty kokos! Omlouvám se za bujaré hýření superlativy, ale zde Carpenter předvedl, že je skutečné filmové eso! Ani jsem nečekal jaká hutno-atmosférická pecka to bude! Od postupné "nevinné" introdukce ovšem dojde na takovou zápletku, která doslova a do písmene zaboří do křesla a nepustí. Jinak než vypnout na konci nemá smysl. K budování napínavého příběhu je využito opravdu zajímavých charakterů a podnětů, které nevypočítavě zasahují do děje rychlostí té nejostřejší kulky. Na akčních snímcích si moc nepotrpím, ale Přepadení 13. okrsku byl pro hlavní hrdiny a padouchy, co musí spolupracovat navzájem, tvrdý boj o holý život. Policejní stanice je terčem vychytralé krvelačné a nezastavitelné hordy, která ji vytrvale obléhá. Jedná se v přeneseném slova smyslu o "středověkou bitvu o pevnost". Scénář s dialogy je plný taky zajímavých hříček, jenž nemají vyloženě slabého nebo nudného místa. Ač jsem neviděl celou filmografii mistra Carpentera troufám si tvrdit, že se řadí mezi jeho nejvydařenější kousky. Rozhodně to po tomto zážitku musím napravit. (16.01.2018)

Raný Carpenter razil v rámci rozpočtových limitací (kombinovaných s potřebou natáčet na drahý materiál Panavision) heslo "natočit co nejméně materiálu a použít z něj co nejvíce". Je možné, že díky tomu mají jeho počáteční filmy nepříjemně dlouhé expozice a celé je to sestříháno do poměrně letargického celku. Navzdory tomu ale paradoxně výborně funguje první polovina než vůbec dojde k událostem zmíněným v názvu filmu. To dlouhé, chladnokrevné čekání pak ale ve výsledku trochu ztrácí na působivosti, když se dozvíte, že nebylo režijním záměrem, nýbrž metodou jak natáhnout film na celovečerní stopáž. Výsledná akce, dialogy a vedení herců jsou pak obvyklým 70s exploitačním cringem, jemuž dominuje hlavně Laurie Zimmer, který musel zřejmě někdo neustále házet prášky do pití, protože většinu času působí dojmem, že ani neví, kde se nachází. Jak to tak nakonec bývá, scéna, pro kterou si většina lidí tento film pamatuje, je také scénou, za kterou se Carpenter v současnosti nejvíce stydí. Dneska by Kathy akorát napsala nespokojenou recenzi na Google a bylo by po zápletce. (21.09.2020)

Film, kterým Carpenter nejen ukázal jak se za málo peněz pořizuje hodně muziky, ale také zahájil útok na trůn krále napětí, na němž se pak se svými minimalistickými peckami udržel téměř celou dekádu. Malý rozpočet, jednoduchý příběh, který si ve své téměř absurdní zápletce neláme hlavu s logikou, stručné dialogy, minimalistická hudba, svícení i herecké výkony, které přesto nejsou ploché. To vše slouží jedinému. Gradaci dokonale šponovaného napětí. A jako bonus černý humor a sympatická nekorektnost. (23.09.2010)

Opravdu zábava. Po trochu šokujícím zlomu v dosud klidně plynoucím příběhu se rozjede akce, která svojí syrovostí a určitou naivitou zaujme a nepustí. Některé nelogičnosti příběhu klidně přehlídnete, protože se venku rojí zombíci (na mě tak rozhodně působili svojí neúnavnou snahou lézt dovnitř oknama) a uvnitř se brání westernoví hrdinové. No není to sranda? Kapitolou zvlášť je Carpenterova hudba, o to zajímavější, že v době vzniku se punkrockový motivy ve filmu vůbec nepoužívaly a kdoví jestli vůbec. (23.01.2007)