Přepadení 13. okrsku

Klasická nájezdovka, kdy se skupinka lidí neschovává před zombíky, mutanty ani jinou havětí, ale před lidmy. Přitom začátek evokuje rozvláčnou detektivku sedmdesátých let. Po nevídané scénce se zmrzlinářským vozem ale film nabírá úplně jiný směr a za pomoci pár scénáristických berliček napětí graduje až do očistného konce. Prototyp béčka, ze kterého se stává kult. (27.06.2006)

A přesně proto nejím vanilkovou zmrzlinu. Po ultra stylovém začátku (úvodní Carpenterův hudební motiv v kombinaci s titulky) jsem byl opravdu natěšený. Narozdíl od Halloweenu, který je zábavný ve své přímočarosti a naivitě, se Assault on Precinct 13 chvílemi ocitá v ranku regulérního béčka. Týká se to především "akčních" částí, které mají řemeslné rezervy a působí úsměvně. Občas mi přišlo, že má Carpenter problém třeba i s osou (při běžném záběrování prostoru a dialogu 2 lidí v něm). Abych ale jen nehanil, přese všechny chyby a béčkové atributy má film atmosféru (opět hlavně díky hudbě) a takový zvláštní dějový vývoj, který nelze neocenit. 6/10 (03.09.2017)

Áno, áno, predpokladám, že budem upálená, ale tak prenudný prepad a chorýýý scenár som snáď v 1 ešte nezažila. Občas fajnové čiernohumorné momenty skoro zašliapa absurdný scenár s priblblými dialógmi, fakt. Pôvodne som mala v rukáve aj nejaké citácie ale ubehlo už pár dní čo som to videla a nechala som si zájsť chuť citovať film, ktorému dávam *. Vlastne... ja dávam 1,5. Zdá sa absurdné, že sa obťažujem s pridávaním tej 1/2*, ale tá je priam zásadná! Za to, že som to (už v úvode) nevypla, toto lacné (ekonomicky, hoci pre tangerine1 i kvalitatívne:)) béčko má totiž hovadsky vtipný charakter a tiež za zázrak, že moja hlava dokázala 91 minút potláčať gravitáciu, paráda! "Nekoukejte na mě tak ušlechtile," hej, 30% je tiež krásnych. (26.12.2008)

Zdatně odvedená režie, která stupňuje napětí, buduje bezútěšnou atmosféru a často si uleví černým humorem, dokáže zaplátovat i chatrný děj, nevěrohodné postavy, logiku a hysterický výkon jedné z hlavních představitelek. Za doprovodu vlastní hudby (ten ústřední motivy je dokonalý) si Carpenter hraje jako malé dítě, avšak spolehnutí se pouze na vlastní síly se mu vyplatilo. Film, který staví na celkové jednoduchosti vás rozhodně naučí, že koupená zmrzlina se nevyměňuje a že na otázku „Anybody got a smoke?“ se bez otálení odpovídá: „Yes! Here!“ (11.10.2005)

Počáteční klid před bouří ve vylidněném městě, kde se v káře projíždějí psychopati za zvuků zlověstné hudby, made by Carpenter, se mi velice líbil. Jenže to pomyslné vyvrcholení vůbec nemělo šťávu. Postavy těch hodných byli jaksi bez emocí a na to, že čelili jisté smrti hráli dost prkenně. Obléhající gangsteři se zase na nic moc nezmohli a celá ta situace mi přišla jako vystřižená z nějakého zombie hororu, kde jsou ale zombie najedené a dobýjet barák plný mozků se jim ani moc nechce. Každopádně ten film stojí za zkouknutí, už jen protože Carpenter prostě točí jinak a člověku to chvíli zůstane v hlavě. Možná, až se na to někdy kouknu znovu, bude se mi to líbit o dost víc. (23.02.2007)