Muž zvaný Kůň

Zhýčkaný anglický lord je zajat Siouxy a snaží se mezi nimi přežít. Jak píší ostatní, je to tak trošku předchůdce Tance s vlky, ale zároveň dost jiný film. Tanec s vlky je určitě filmařsky lepší, hezčí, výpravnější. Tady jsem se zpočátku nudil a nechápal, ale nakonec mě to dostalo taky. Muž zvaný Kůň je totiž tak nějak reálnější. Indiáni působí dost cize, stejně jako všechny jejich rituály, tance, zpěvy. Krvavý zasvěcovací obřad je brutální, zvláštní je i namlouvací rituál. Prostě celkově syrovější, reálnější film než většina dalších indiánek, skoro to působí jako antropologický dokument, kde půlka dialogů není přeložena a divák tak nerozumí stejně jako hlavní hrdina.  Potěšila mě finální bitva s pro indiány neobvyklou taktikou, zamrzelo jak to celé dopadlo. Pěkný, originální western na 4*. (01.12.2022)

Film, který si dělá nárok, že autenticky něco zobrazuje, pak je podezřelý už tímto nárokem. A také při jeho sledování mi "pořád něco nesedělo". Možná to byly detaily, ale bylo jich mnoho. A tak se raději připojím k stručné recenzi Mikina***: "Jako bych se díval na film podle románu Maye, taková naivní oslava indiánů, jakoby v očích desetiletého dítěte. Ale stejně jako u Mayovek to přijmete a díváte se jak blonďatý lord žije s indiány." (06.11.2016)

Trochu nudný a nedobře zahraný western a teď vyloženě nemyslím přímo Richarda Harrise. Modelky v ne příliš povedených indiánských parukách, které se tam rvou a hádají o kus látky a pak si jedna z nich vzpurně odfrkne, když prohraje. Jako by se popraly někde na diskotéce, žádný rozdíl v chování. A to pana lorda jako fakt brali za koně, když jim to jejich náčelník řekl? Ajaj ... no. Rovněž si nejsem jistá, jestli musí ženiteb chtiví muži procházet tak trýznivými zkouškami, aby si zasloužili své vyvolené. Jak jsem to viděla, tak se mi vzbouřil žaludek. Neodpustila jsem si myšlenky typu "šmarjá, doufám, že mají ty nože a pařátky sterilní. No asi né, tak nezbývá než doufat, že je měli alespoň řádně opáleny nad ohněm". Dívat se na to dalo, ale nesměla jsem se nad tím příliš zamýšlet. 2,5* (11.01.2016)

Na postarsi filmy v posledni dobe nemam moc cas a popravde ani naladu, o to vetsim prekvapenim pro me byl tenhle netradicni film s minimem dialogu napric celou stopazi. Nemuzu rict, ze by herecke vykony byly buhvico, ale tenhle film jako celek hezky zafungoval a uz delsi dobu se mi nestalo, ze bych dvouhodinovy film prosedel bez jakychkoliv rusivych elementu (mobil, usinani, pauza na jidlo whatever). Ze film funguje, anebo ma alespon nejaky mesmerizujici prvky, doklada fakt, ze u filmu vydrzela i moje pritelkyne - moderni zena, ktera se o westerny nebo starsi filmy nezajima vubec. K filmu samotnemu - Richard Harris nepredvedl buhvico, jeho prerod z 'kone' ve valecnika, ktery si vezme za zenu Vinnetouovu sestru, pusobil docela uspechane - ale na druhou stranu mozna to bylo to prave orechove, film nenudil zadnyma nudnyma stopazema, kde by se nejak extrovne prohlubovaly charaktery postav nebo jejich vztahy. Zaver samozrejme smutny / depresivni a jsem teda zvedavej, s cim prijdou dve pokracovani, ktera si okamzite pridavam na watchlist. PS: Komentare / recenze skutecne polarizuji divaky, hezky to shrnul cheyene - vhodna prezdivka! PPS: Corinna Tsopei byla mega kost. (17.06.2021)

Prehliadka indiánskych zvyklostí je slastným ochkaním skôr pre etnológov, než pre divákov túžiacich po silnom príbehu. Jedna vec z tejto prehliadky vo vzťahu k dnešku zaujala. Dnešné tak populárne sebazohavovanie tela a kreslenie rôznych tetovačiek má nepochybne svoj pôvod v starovekých praktikách prírodných národov (aj indiánskych) súvisiacich so zasväcovaním mužov, či s ich prechodom do iného statusu - tu konkrétne súvisiacich so vstupom do manželstva. Konkrétne išlo o prepichovanie kože, znášanie bolesti súvisiace s vyvesovaním tela na špagáte, s použitím prírodných dreveno- kovových hákov umiestnených pri bradavkách muža zvaného kôň. (09.11.2016)