Orka zabiják

„Svet sa zmenil. A tiež bohovia sa chovajú inak.“ Po premiére trháku Čeľuste (1975) chcel každý natočiť zvierací horor (Piraňa/1978, Aligátor/1980, Tintorera, žralok zabijak/1977, Posledný žralok/1981). Za najlepšiu „kópiu“ považujem Kosatku zabijak z produkcie megalomana Dina De Laurentiisa. Režisér Michael Anderson (Loganov útek s Michaelom Yorkom alebo Morský vlk podľa Jacka Londona s Charlesom Bronsonom) zvolil realistický prístup, vďaka ktorému dielo disponuje zaujímavou atmosférou (zasnený hlas rozprávačky mimo záber). Plavbu si vďaka tomu riadne užijete, ale musíte pristúpiť na pravidlá hry v zmysle, že vám nebude vadiť, že ústredné zvieracie monštrum (ale nie sú v tomto filme monštrom skôr rybári?) vypadlo zo sci-fi (sú mu pripisované vlastnosti, ktoré sú miestami už nie na hrane, ale za). Užil som si mrazivú a pochmúrnu výpravu, pôsobivú atmosféru, slušne spracované scény s kosatkou, viacero nezabudnuteľných momentov, rozumne zvolenú stopáž (ani nie hodina a pol) a výborný kasting v čele s Richardom Harrisom (Cromwell, Gladiátor), Charlotte Rampling a mojím obľúbeným Indiánom Willom Sampsonom (Prelet nad kukučím hniezdom, Psanec Josey Wales, Poltergeist 2); škoda, že nás opustil skoro a predčasne, lebo vo všetkom, v čom som ho videl, bol dokonalý. Oceňujem nemalú mieru osudovej nevyhnutnosti po vyplávaní z prístavu na otvorené more; kým postavy v Čeľustiach si veria a idú žraloka uloviť (čo neznamená, že im neurobí škrt cez plutvu), postavy v tomto filme sú zmierené s tým, že možno neprežijú. Napriek tomu to musia aspoň skúsiť (viď. hláška „Musí sa zmieriť s tým, čo mu radí jeho srdce.“). Kosatka zabijak sa do značnej miery inšpirovala legendárnym (viackrát sfilmovaným) Melvilleovým románom Biela veľryba, ale tentokrát je garde obrátené: mstí sa zviera človeku, nie naopak. Kosatku zabijaka som prvý raz videl ako dieťa, vtedy som ale frčal na explicitnejších hororoch, takže ma nudila. Až v dospelosti som ju (d)ocenil. Štvrtú hviezdu si zaslúži, aj keď chápem, že niektorým bude pripadať správanie zvieraťa prekombinované a nebudú to snímke vedieť odpustiť. Povedal by som, že je na nej významným spôsobom poznať ambicióznosť: ústrednú rolu hral oscarový herec, na scenári pracoval oscarový (za Čínsku štvrť) Robert Towne, hudbu zložil Ennio Morricone... (01.11.2004)

Ono zlidštění mentality živočicha, byť jakkoliv inteligentního je vždy lákavé a působí na city velmi intenzivně.Tady je to velice silné.Zabití březí samice je zde prezentováno jako zločin, nepolemizuji s tím, jen konstatuji.Oko samce a pamět registrují, duše živočicha začíná konat.Film nedosahu ani dest procent kvality třeba Bílé velryby z r.56,ostatně film řeší cosi úplně jiného.Jde jen o poukaz na způsob získávání chleba vezdejšího.Může to mít člověk hrdinovi za zlé?Pan Harris byl, jako ostatně vždy, vynikající. (27.03.2013)

Ano, Orca se sice veze na Čelosťoidní vlně popularity, ale kupodivu jde o film pracující s naprosto jinými principy a motivy. Tísnivá a temná atmosféra a nečekaná mnohovrstevnatost jsou něčím o čem si Spielberg, se svou dobrodružnou show pro celou rodinu, může nechat jen zdát. Scénář pracuje s motivy viny, pomsty, stínů minulosti, přijetí zodpovědnosti za své činy atd. tak soustředěně, že divák bez problémů skousne, že občas něco hapruje v technikáliích. Tím spíš když režie dokáže navodit pocit až snové logiky kdy to všechno může být jen univerzální metaforou lidských strachů, selhání a hříchů. Celé je to bolestivé, tragické, absurdní, bezvýchodné a plíživě to graduje k nevyhnutelnému. Morriconeho hudba jen podtrhuje osudovost celého příběhu, který není nic dlužen ani těm nejsilnějším špageťárnám. Harris a Ramplingová perfektně sedí do svých nešablonoidních a nečernobílých postav.. Prostě síla.. Jedinou závažnější vadou na kráse toho celého (a důvod proč demonstrativně nedám, jinak zaslouženou, plnou palbu) je vědomí, že film evidentně pracuje s Kosatkami z vodních světů (a všemožných jiných "delfinárií) které byly (a pořád jsou) pro kosatky jednou velkou mučící mašinou. (30.06.2018)

Kdysi dávno viděl jsem film tento v kině, a tehdy jsem jsem ani nedutal, když ďábelská kosatka (evidentně chytřejší než běžný námořník) páchala své dílo pomsty. Bohužel po všech těch letech toto dílko dosti zestárlo. Ani by nevadilo, že se přihřívá na úspěchu Čelistí a exploatuje motivy z Bílé velryby, ale to jak je to naivně a smrtelně vážně zahráno, to dnes až hraničí s nechtěnou parodií. Tak asi jediným originálním vkladem zůstává ten ekologický nátěr. Za rajcovní vědeckou pracovnici v podání Charlotte Rampling, která mi pevně v mysli utkvěla již při prvním shlédnutí, přece jen slabé 3*. (18.11.2012)

Orka má tu smůlu že přišla v největší slávě Čelistí, proto se na ní tak trochu pozapomělo. Ale to nemění nic na tom že se jedná o skvěle žánrově promyšlený mišmaš. Já se skvěle bavil od začátku do konce, sežrání není moc ale to znásobuje aspoň atmosféru a napětí. Film není nikterak dlouhý, takže uběhne jako voda. A hudba Merriconeho je totálně výborná, hlavně Main theme. Dále bych chtěl vyzdvihnout Richarda Harrise, kterej je prostě démonickej, a jeho psychyka ve filmu je výborně napsaná. Takže já se bavil dokonale a film doporučuju fanouškům žraločích(sic!) či mořským hororům. A když ne tohle tak se aspoň zaposlouchejte do Mericconeho hudby. (09.06.2010)