Christine

Jo jo, taky bych chtěl takové auto, zkusím začít říkat svojí bordó feldě Kristýna a povídat si s ní, třeba taky obživne... Milá a zábavná záležitost, ale na víc jak na silné tři to nevidím, protože z tak skvělého námětu, jakým je živý vraždící automobil, se dalo podle mě vytřískat mnohem víc, zvlášť když měl režii mistr Carpenter. Kingovu předlohu neznám, ale pokud byl film natočený striktně podle ní, bylo by myslím bývalo lepší natočit Christine jen "na její motivy" a scénář trochu vytunit, na můj vkus (a na pana Carpentera) byl myslím příliš chudý a krotký, tedy málo bizarní, šílený, fantasmagorický, "něco" tomu prostě scházelo... Ale Keith Gordon je bez chyby, ty jeho ksichty jsou k popukání. (Pozn.: Asociace na kdysi dávno viděného Herzova Upíra z Feratu v ČST, musím si ho po víc než čtvrtstoletí zreprízovat!) (06.09.2014)

Výborné, zajímavé dáblovo nádherné auto , film není nějak špatný pár drobnosti by se našlo ale nějak to ani nevadilo snad jen bych přihodil vyjasněni proč auto bylo jaké bylo. Nevyděsí až kapku na konec ale nenudí, i když bylo málo odhalených scének z vraždami ale zato zaujme příběhem, herci a výbornými scény z autem. (21.09.2016)

Natočeno podle stejnojmenné knihy Stephena Kinga. John Carpenter si k filmu dělal i hudbu a té se dařilo hned od prvních chvil. CITÁT - Byla úplně nová, voněla novostí. To je ta nejkrásnější vůně na světě, snad kromě ženský.....jmenovala se Christína.......... Christina byla už jako mladé auto ještě na výrobní lince pořádně nebezpečná. V 60 minutě je nádherný záběr na Christinu, to chce prostě vidět, to se nedá popsat. Škoda, že scéna je krátká. CITÁT - Dobře, ukaž se........ Christina je Playmont z roku 1957 a tohle je příběh o jednom krásném autě a jednom velkém šílenství. Ohnivé scény jsou povedené. CITÁT - Bacha jak mému autu říkáš, je velice citlivá........... Ve filmu zazní The Destroyers se songem "Bad To The Bone". (08.05.2012)

Carpenterovu Christinu můžete brát buď jako nezaujatý divák, nebo jako zaujatý čtenář. Já se rozhodla zůstat s názory a dojmy někde na pomezí. Knihu jsem přečetla během Vánočních svátků a moc se mi líbila. King zde opět dokazuje, jak mistrovsky dokáže vytvářet své charaktery, rozvíjet je, popisovat jejich myšlenky, pocity a vztahy. Oproti knize je zde pár skutečností, které mi ve filmu docela chyběly. 1. Hlavní postava v knize je Ronald LeBay, zajímalo by mě, proč se rozhodl Carpenter zaměnit jména a ve filmu z něj udělat George LeBaye, tedy jeho bratra, který sám v románu hraje důležitou roli, nějak mi to nedávalo smysl. 2. Vztah Dennise a Leighy zůstal oproti knize pouze v přátelské rovině a žádný milostný vztah spolu neměli. 3. Jeden z důvodů, co dělá příběh tak skvělým, je ta sněhová nadílka a kalamita, která v příběhu nastane, dodává tu správnou "zasněženi" atmosféru. Ve filmu se musíme spokojit pouze s mokrými ulicemi a lehkým deštíkem. 4. Oproti knize je obsáhlý a rozvedený příběh převeden do jednoduché filmové verze, která vlastně ukazuje Christinin zrod a její nadpřirozenou existenci v jiném světle. A nyní k filmu. Když jsem hned v úvodu uslyšela pecku "Bad To The Bone", kterou jsem až doteď měla spojenou s nezničitelným Terminátorem, řekla jsem si, že by to mohlo i stát za to. Christina je nádherná a mnohým jistě neujde její podobnost s Carrie. Obdařena smrtící silou, zostuzena, pokořena a prahnoucí po pomstě. Obsazení je výborné, John Stockwell coby Dennis vypadá tak, jak bych si ho i dokázala představit, ale Keith Gordon coby Arnie, je parádní. Vůbec tu není tak ošklivý, s obličejem plným akné, jak ho King popisuje, dokonce mi přišel hezký, až shodil brejle. Jeho přerod z outsidera v machra, který má nablýskanou, nebezpečnou, nezranitelnou holku, co dokáže zázraky, je skvělý. Scéna, kdy promlouvá k rozmlácené Christině, je dokonalá a bylo mi ho tu líto. A když poté následuje "Show me" scéna, za doprovodu songu The Viscounts - Harlem Nocturne, mrazilo mě z té dokonalosti. That scene is freaking awesome!:) A stejně jako v The Fog a Halloweenu, i zde projevuje John Carpenter svůj talent pro skládání fenomenálních hororových melodií. Christine rozhodně patří mezi ty vydařené filmové adaptace Kingových děl. (16.01.2016)

Další horor o posedlém autě. Tentokrát máme tu čest s dámou jménem Christine, která svého majitele posedne a změní ho z totálního loosera a panice na největšího frajera, kterému jsou všichni ukradení a miluje jen své auto. Já se bavil. Carpenterův rukopis mi sedí a tak mě film pohltil. Atmosféra dobrá, herecké výkony tak fajn. Gore sice vynecháno, ale vraždy i tak jsou pěkně zpracované. Nemám si nač stěžovat. Christine udělá za film docela dobrou paseku a jde po každém, kdo se na ní jen špatně podívá. Prostě auto jak má být. I přes svou stopáž film nenudí. Doporučuji. (28.06.2014)