Temná hvězda

V podstate skoro celý film hrozná nuda. Nezáživný dej, nijaká komédia a naivná technická úroveň. Sem-tam nejaký trápny pokus o inteligentný pokec ohľadom technického vybavenia lode, do toho skákajúca prerastená rajčina, nudná scéna s výťahom... V rámci zábavy a záživnosti deja sa ako tak sa podarilo len záverečných 10-15 minút. To je však na dobrý film málo. Podpriemer. 30/100 (06.06.2018)

Carpenterova prvotina. Že Carpi zvládá kromě hororu i sci-fi, dokázal již několikrát, ale že zvládá i místy zajímavý humor (když palubní počítač přemlouvá bombu, aby se vrátila zpět do lodi; první vteřiny setkání s mimozemšťanem; deník jednoho ze členů posádky; bomba, která si uvědomí že je bůh a pronese "Budiž světlo"), to by mě ani ve snu nenapadlo. Tahle sci-fi komedie o čtyřech echt hipících, kteří coby kosmonauti plují vesmírem a odpalují nestabilní planety je trochu nesourodá, již zmiňované humorné scény jsou prokládány nehumornými, až nudnými. Film má hodně pomalé tempo a evidentně byl hodně levný. Ale na druhou stranu jsem se několikrát zasmál a pobavil. Dark Star vám prostě musí sednout, musíte se trefit do šťastné chvilky, kdy na to koukat, pak budete i spokojeni. Já se asi trefil, i když poprvé jsem u toho usnul, dokoukával jsem to až druhý den. (20.11.2009)

V mračnech vesmírného prachu a mlhovinách, parseky daleko, tam poletuje loď Dark Star. Temný úkol v temném vesmíru plní potemnělé duše astronautů - ničit planety a nesledovat zmar svého života. Vraždit čas. Obejmout stereotyp. Vždyť stereotyp sice smrdí, ba páchne nudou, ale jeho náruč je hřejivá náruč jistoty. Proč hledat vzrušení, proč hledat inteligentní život, když jsem na nezničitelné reznoucí koleji cesty od zničené planety ke zničené planetě? Vzrušení patří do snů, možná na Zem. Sem patří škodolibý smích, zmar, špína a prázdnota, kterou je třeba učinit ještě prázdnější. Během dvaceti let mise, se jim zdařilo vyprázdnit vesmír od 19 planet a 4 osobností. A vlastně ještě jedné osoby. Rozklad vesmíru a rozklad sebe sama. Jen bomby jsou svěží a odhodlané - jen ony opravdu žijí... (03.02.2009)

Úsměvně špatné triky je třeba překousnout, přeci jen už má Carpenterova dlouhometrážní prvotina za sebou nějaké to léto, o nízkém rozpočtu nemluvě. Jinak je Mrtvá hvězda překvapivě slušná zábava, občas si ve své absurdnosti tykající s tvorbou Monty Pythonů. Filozofické debaty se světyničící bombou, plážový balon jako mimozemšťan, nedostatek toaletního papíru, ponorka a Carpenterova svérázná odpověď na otázku, jak taky může dopadnout samota ve vesmíru (parodické drápky zaťaté do Kubrickovy Space Odyssey). "95% pravděpodobnost existence inteligentního života v mlhovině Koňské hlavy." "Takový kraviny mi nehlaš. Najdi něco, co můžu odpálit." (26.12.2009)

Obsah filmu zdál se být lákavý, když se na jeho obalu skvěl ten tučný nápis, že jde o kultovní parodii na Star Wars a Vesmírnou odyseu. Pln dychtivého očekávání věcí následujících jsem disk rozechvělými prsty vložil do přehrávače. A čekal jsem. Čekal a čekal. Ještě dobrých patnáct, dvacet minut po skončení filmu jsem čekal. Čekal jsem, jestli mi to dojde, jestli se objeví nějaká zpětná vazba, která mě uvrhne v úžas a uznalé pobrukovaní. Nestalo se tak. S úspěchem lze tvrdit, že se dostavil pouze lehký pocit bezradnosti a rozčarování. I když to také není příliš překvapující. A z čeho jsem měl vlastně být u vytržení? Z toho, jak se jeden z členů posádky nedobrovolně honí s přefouknutým a poťouchlým oranžovým míčem? Nebo snad ze svízelné situace stejného člena posádky ve výtahové šachtě? Nebo z trávení volného času vesmírných poutníků? Jak směšné! Jak smutné! A tak zůstává jen rozmluva s bombou, která trvá na svém určení. A hudba, kterou vyluzoval na prazvláštním nástroji samozvaný vůdce vesmírné posádky. Což je vlastně zatraceně málo. Čtyřčlenná posádka putovala ve svém čistícím úkolu ve složení: samozvaný vůdce Doolittle (Brian Narelle), přezíravý Boiler (Cal Kuniholm), samotářský Talby (Dre Pahich s hlasem Johna Carpentera) a Pinback (Dan O'Bannon), který se do posádky dostal omylem. Dále je zde hibernovaný velitel Powell (Joe Saunders), ochránce počítač (hlas Cookie Knapp) a několikrát vypuštěná bomba číslo 20 (hlas Adam Beckenbaugh). A tak jen zbývá doufat, že všechno odnese fosforeskující kometa, nebo vesmírný surfing do žhavé atmosféry nestabilní planety. Snad se mi to vše jen zdálo. Snad byl to jen můj halucinogenní sen. Samozřejmě ne vše se dá hodnotit pouze negativně a tvůrci si minimálně zaslouží mojí sympatii pro jejich zapálenost. Budiž světlo! (23.05.2016)