Stopař

"Why didn't he kill us?" Film samotný vezmu trochu hopem. Atmosferická, napínavá i perfektně zahraná hra kočky s myší uprostřed vyprahlých dálav. Pocit Jimovi beznaděje pohltí. Skoro jak od Hitche. Navíc je to okořeněné špetkou sympatické osmdesátkové nekorektnosti. Zápory? Místy scenáristická bezmoc řešící některé situace à la deus ex machina nástupem Rydera na scénu. Přesto první co si vybavíte při zmínce o Stopařovi bude právě postava Johna Rydera v podání Rutgera Hauera. Moc toho nenamluví. Ani nemusí. Dostatečně za něj totiž mluví činy. Mnozí zde považují záhadnost a nevysvětlení Ryderových pohnutek za hlavní zápor. Já naopak za to co dělá tento snímek výjimečnou záležitostí. Pošuků a psychopatů na filmovém plátně bylo, je a bude nepočítaně. Málokterý je však v konečném důsledku tak znepokojivý jako právě tajemný stopař. Proč to dělá? Co ho motivuje? Co ho potkalo? Jaktože "papírově" neexistuje? Žádné odpovědi. O to více pak stimulují fantazii detaily typu kamínku, který předá Jimovi či snubní prstýnek, který může být stejně tak dobře filmovým kiksem jako chytrým tvůrčím záměrem. Ta postava prostě vzbuzuje kvanta otázek. Na jednu stranu chcete vědět více, ale na druhou zároveň víte, že kdyby se vám dostalo odpovědí, tak se z toho vytratí veškeré kouzlo. Ta postava se vám prostě zadře pod kůži... (22.01.2008)

-„Chlápek, co řídil tamto auto. Stopnul jsem ho před tebou.“ -„On byl v tom autě?“ -„Jistě. Moc daleko by nedošel.“ -„Jak to?“ -„Protože jsem mu uříznul nohy. A taky ruce. A taky hlavu. A to samý udělám s tebou.“ Po tomhle dialogu, který se odehraje jen pár minut po začátku, jsem věděl, že Stopař bude jedním z mých oblíbených filmů. Harmonův nestydatě přímočarý road-movie slasher je především skvělou ukázkou hitchcockovské práce s diváckým napětím (od Hitchcocka si tvůrci vypůjčili také oblíbený motiv přenosu viny na nevinného). Jde de facto jen o sérii napínavých předeher se zpravidla velmi náhlým a brutálním rozuzlením (s ponecháním velkého prostoru pro naši představivost), založeným na nezničitelnosti a všudypřítomnosti Johna Rydera, který se jako hororové monstrum objevuje a mizí zničeho nic. Jestliže Čelisti změnily ve zlověstné místo otevřené moře a Noční můra v Elm Street americké teenagery obeznámila s tím, že v bezpečí nejsou ani doma v posteli, Stopař podobným způsobem bere všechen půvab z bezstarostného projíždění se americkou krajinou po vzoru Jacka Kerouaca. V tom, jak zlověstně rámuje americké silnice a jak varuje, že pomoc druhému někdy může mít velmi krvavé následky, jde o výsostně anti-americký film, velmi podvratný vůči hodnotám propagovaným během Reaganovy éry. Nebezpečí číhá na benzinových pumpách, v motelu (což ovšem poznala již Marion Crane) i v americkém jídle (uříznutý prst mezi hranolky) a ze všeho nejméně se lze spolehnout na buranské policajty. Interpretačně smělejší diváci mohou pod béčkovou slupkou spatřovat dokonce existenciální drama o člověku odsouzenému k věčnému unikání před smrtí (resp. smrtelností), ale pro mne je Stopař podmanivý právě tím, že bezvadně funguje na té nejzákladnější úrovni - je napínavý od začátku do konce. 85% Zajímavé komentáře: Lavran, curunir, eye candy, TheRoller, Amputace, JohnFarst (17.04.2007)

Návod. K tomu, jak na absolutní dno zdeptat nevinného mladíka. A když píšu absolutní, tak myslím odpravdu absolutní. Proč všichni nejďábelštější herci pocházejí z Evropy? Rutger Hauer byla snad ta nepřesnější trefa do černého, neboť představit si někoho jiného v této roli si odteď nedovedu představit. Při jeho neuvěřitelně krutém psychologickém teroru, doplněným o fyzické týrání a nahození v očích zákona na plakát nejhledanějšího zločince, jsem jen udiveně zíral a modlil se, aby mě nikdy nic podobného nepotkalo. Nevím, jestli bych to vydržel. Režisér nešetřil na autentičnosti honiček, výbuchů a přestřelek, což se promítlo na celkové velmi kvalitní filmové vizáži. Opravdu jsem velmi mile překvapen, s ohledem na rok snímku si myslím, že by se jako fajn béčko Hitcher naprosto bezproblémově uchytil i v dnešní době. Pár nelogičností jsem sice nevědomky pochytil, ale potutelné vyhýbání se šťastnému konci mi to plně vykompenzovalo, takže za scénář hluboká poklona. Jen mne velmi zklamalo, že se člověk nedočkal žádného vysvětlení. I když možná ne. Dokonce to je značně vychytralé, protože tento efekt zapříčiňuje to, že Stopaře nemohu dostat z hlavy. Harmone, ty jeden vychytralej parchante. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (07.01.2013)

Čekal jsem od toho trochu hutnější atmosféru, rozhodně by tomu prospělo i víc nočních scén, ale Rutger Hauer je prostě božskej zabiják, škoda, že toho nepředved ještě trochu víc v přímým přenosu,ale i tak fakt stojí za to ho tady vidět. Honičky pěkný svižný, snad jen bych uvítal menší prostor pro samostatný a zbytečný scény C. Thomase Howella bez Hauera, protože jich bylo na muj vkus trošku moc a kazilo to napínavou atmosféru. (13.10.2007)

Nechápu, proč ve výpisu žánrů chybí "komedie." Některé scény se opravdu nedají ani s vypíchnutýma očima brát vážně, leč pohled na jméno scénáristy (Eric Red, autor mj. Near Dark, Bad Moon) dává tušit, že to vážně myšleno bylo. Hlavní hrdina se během své dlouhé a hořké cesty Středozápadem zastavil nejspíš v budoucnosti Falloutu a sebral si tam vlastnost Poznamenaný, neboť se mu nelepí na paty smůla, ale rovnou dehet. Tak dokonale stupidního losera jsem už dlouho neviděla. Podezírám Erica Reda, že ten chlapec je jeho alter ego, neb Stopař by nebyl vůbec tak špatný, kdyby jej dostal do ruky někdo jiný, než tento specialista na extrémně hloupé příběhy a snad ještě hloupější dialogy. (02.03.2007)