Režie:
Thomas JahnKamera:
Gero SteffenHudba:
Christian NeanderHrají:
Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Thierry van Werveke, Moritz Bleibtreu, Huub Stapel, Leonard Lansink, Ralph Herforth, Hark Bohm, Jürgen Becker (více)Obsahy(1)
Nesmělý Rudi a vášnivý kuřák Martin se setkávají v nemocničním pokoji. Oba přišli do nemocnice na testy a dozvěděli se černou zprávu. Diagnóza: čekatelé na smrt. Láhev propašované tequily jim připomene, že jim i přesto zůstává ještě trochu času žít - tak intenzivně, bláznivě, tak vášnivě jako nikdy předtím. A protože Rudi chce alespoň jednou v životě vidět moře, je pro Martina velkou ctí mu ho ukázat: „Protože všichni na nebesích mluví jen o moři a o tom, jaké je krásné. A kdyby jsi tam nikdy nebyl, nemohl by jsi se potom zúčastnit debaty.” V ukradeném autě a nemocničních pyžamech tedy vyrážejí k moři splnit Rudiho sen. Má to ale jeden háček - netuší, že auto patří gangsterům, v jeho přihrádce leží zbraň a v kufru rovný milión marek. A tak se vydávají prožít svoje poslední velké dobrodružství, a vše nechávají za sebou: zabijáky, policajty, luxusní prostitutky i strach ze smrti... (Butterfly E.G. s r.o.)
(více)Recenze (644)
Ale ano, na německou kinematografii je to majstrštyk a úspěch filmu znamenal významné oživení v německém filmovém průmyslu 90. let. Nemůžu tvrdit, že by se mi nelíbil, konec konců 4 hvězdičky svědčí o tom, že mě svého času pobavil, ale přece jen mám pocit, že je to poněkud přeceňovaný snímek. Kladem je určitě spojení umírání s černým humorem a pozitivní snahou využít každou minutu svého života. Na druhé straně, humor, který má své skvělé momenty, kolísá a vyskytují se i trapné okamžiky, zejména v závěru, kdy se objeví Rutger Hauer. Pak je to samozřejmě téma, které může být označeno za vykalkulované, což nemusí být pravda, ale vyvrátit se to nedá. Existují pochopitelně i mnohem horší varianty slzopudných sentimentálních filmů, takže to bych Klepání na nebeskou bránu nevyčítal. Každopádně si ale myslím, že Thomas Jahn není talentovaný režisér, jak o tom konec konců svědčí celá jeho kariéra a pouze se mu povedlo v jednom případě se strefit do vkusu a očekávání diváků. Celkový dojem: 70 %. ()
Krásný film o umírání. V jednu chvíli až jednoduše optimistický, beztarostný a komediální tak, aby vás v další chvíli posadil emocionálně na dno. Aby připomněl, že v životě se může tvrdě dopadnout na hubu i za těch nejsladších časů. Je to o radosti ze života a naplnění svých tuh v pozadí s vyrovnáním se tragickému osudu. Člověk by neměl čekat a uskutečňovat věci na poslední chvíli, stačí jen žít podle představ. Nádherně smutný konec. P.S. Tohle že bylo natočené v zemi odpadních teenagerovských komedií a kriminálek??? ()
„Umírat se dá i stylově“. Netřeba v tom hledat hlubší otisk, (byť základní myšlenka je jasně čitelná), tohle má za cíl „pouze“ pobavit popř. posloužit jako oddechovka, což se taky (tu s větším, tu s menším úspěchem) daří. Knockin´ on Heaven´s door je svěží road movie nesoucí se v notně odlehčeném duchu, ale vždy v pravý moment připomene vážnost situace, tj., že smrt už netrpělivě přešlapuje za dveřmi, v podobě záchvatů hlavního hrdiny. A tak se vám může lehce stát, že v závěru (za ten ostatně ponechávám 4*, byť přiznávám, kdysi na mě snímek zapůsobil o poznání více) dojde i „na pověstnou slzu“. S (osobním) dovětkem na závěr: chtěl bych mít taky takhle „načtenýho“ Tarantina. Tolik k výtkám. P.s. jestli je opravdu v nebi moře, tak už se tam těším. O to větší mám strach, co na mě v tom pekle čeká. Snad aspoň tu tequilu tam mají. P.p.s…… Pinocchiovi jsou 3 roky a Terminátorovi táhne na 7. Primitivní co? Ale (stále) zabírá (alespoň v mém případě :-) ()
V žebříčku německé kinematografie je tento snímek u mě na prvním místě. Skloubení rakoviny s komedií se mi nejdříve zdálo nemožné nebo alespoň hodně divné, ale po shlédnutí musím říct, že to jde a sakra dobře, jen se musí dobře odhadnout kdy už je to moc. Kdo ještě neviděl tak by měl rychle napravit. ()
Klepání je podle mě lepší než Lola. Sice o takhle malilililinkatý kousíček, ale přece. Ne, lepší je špatné slovo. Srozumitelnější by možná bylo lepší. Někdo by mohl říct i normálnější, obvyklejší, tuctovější. Klepání je o strachu ze smrti, který přejde v euforii z nevyhnutelnosti toho všeho, ve stav, kdy se smrti můžete jenom smát. Klepání je taky o poznání komerčnější než Lola, jezdí se tu krásnými auty, hodně se tu střílí a všichni jsou krásní, mladí a neklidní:) Ale tenhle film vás vezme za srdce, a to hlavně zásluhou Tila Schweigera a Jana Josefa Lieferse, jejichž přátelství doslova na život a na smrt je hlavním motivem celého příběhu. Ale Klepání není o tragédii dvou mladých mužů, právě naopak, je o radosti ze života, o smyslu pro humor, a především o kráse moře........A abych nezapomněl, Rutger Hauer se ve filmu objeví sice jenom v malinkaté, ale zcela zásadní a kouzelné roli. ()
Galerie (39)
Photo © K2 Entertainment
Zajímavosti (9)
- To, čo je vo filme nazvané "Helsinský syndróm", sa v skutočnosti nazýva "Štokholmský syndróm". Tú istú chybu urobili aj v Smrtonosnej pasci. (U_S_O)
- Po závěrečných filmových titulcích následuje ještě krátká černobílá scéna. (Rominator)
- Nevestinec True Romance je odkazom na film Pravdivá romanca (1993). Scenár k nemu napísal práve Quentin Tarantino, ktorého tvorba tento film inšpirovala. (BlackTom)
Reklama