Klepání na nebeskou bránu

Devadesátky, Německo (a němčina a také něměcká hudba), amatérský režisér okatě toužící natočit své Pulp Fiction, vykalkulovaný námět... Jedno velké Brrrr! Nevím, co se mi nelíbilo víc, jestli ta uboze vypadající touha po americké velkoleposti zahraná na malém německém dvorku, policisté s inteligencí jak z "Byl jednou jeden polda", strašně špatná, opravdu strašně špatná režie (Jahn si asi myslí, že stačí spousty záběrů z "jiných" úhlů a kvalita je na světě), nesmyslný scénář neschopný vytvořit jedinou věrohodnou situaci a slepený dohromady neuvěřitelnými náhodami, nezajímavě napsané hlavní postavy i tak čnící nad charaktery ve vedlejších rolích, které sem dokráčeli snad z druhořadého německého sitcomu, nebo to levné citové vydírání (umírající synáček trpící každé dvě minuty smrtelnými křečemi kupující své matce Cadillac tak, jak to kdysi udělal Elvis), atd. A navrch - jako třešnička - všechno vypadá strašně levně (ne nízkorozpočtově, jen levně) a amatersky na všech frontách. No a když se na konci rozezní "Knockin' On Heaven's Door" a chlápek zaboří hlavu do písku na své vysněné pláži, obracely se vě mně vnitřnosti. Krom jakéhos slabého charisma Schweigera a Lieferse nic, co by stálo za pozornost. Nevkus devadesátek je pryč, vysoké hodnocení "Klepání" zůstalo. Doporučuju podívat se znovu a vrátit se do reality. (31.01.2009)

Tarantinovská akce nastane, když v nemocničním pokoji dvou nevyléčitelně nemocných spadne krucifix a otevře se se noční stolek s lahví tequily... Dva umírající a pár loupeží, sportovní Mercedes s melounem v kufříku, růžový Cadillac jako od Elvise, sen o dvou děvkách v jedné posteli a touha dojet k moři. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=xSTFdUJY6-s (28.08.2015)

No zdejší hodnocení je podle mě trošičku přehnané, to ale nic nemění na tom, že si tenhle film zaslouží červené zbarvení. Němci nejsou velcí filmaři, to ví každý, ale sem tam umí překvapit nejen vážným snímkem, ale i skvělou komedií a to je přesně případ Klepání na nebeskou bránu. Vtipné dialogy doplňují uvolněné písničky, herci jsou vybráni asi nejlíp jak to na tamní poměry šlo, příběh je sice už 100x ohranej, ale mě prostě baví sledovat lidi, kteří žijí naplno - a to z jakéhokoliv důvodu (i důvodu brzké smrti). Nutno dodat, že velkým plusem je i přiměřená porce minut. Takže paráda, ale nic, co by se mnou zamávalo natolik, abych hodnotil 5 hvězdiček. 80% (02.04.2011)

Docela slušná německá komedie. Dva týpci mají rakovinu, a tak si zbytek života prostě chtějí užít. A díky jejich šíleným nápadům si užívá i divák. Ze čtyř výše vypsaných žánrů tady skutečně žádný nechybí. Film je vlastně takový malý německý zázrak. Minimálně pro pana režiséra Thomase Jahna, kterému už se takový zázrak zopakovat nikdy nepodařilo. Né že bych snad některý další z jeho filmů viděl, ale stačí pouhý pohled do jeho režijní filmografie. Bohužel se jedná o zázrak skutečně jenom z jeho pohledu. Když se na film podívám globálně, tak se nejedná o nic senzačního. Ale tak co... Herci jsou sympatičtí. Děj má spád. Nenacházím vážnějších důvodů, proč ty 3* vlastně nedat. Takže šup sem s nimi. (30.05.2012)

Nemohu si pomoci, ale tento film je podle mě dokladem stereotypu, že Němci neumí točit komedie. Snímek "Klepání na nebeskou bránu" jsem viděl poprvé před lety v televizi a dodnes si pamatuji, jak o něm říkali, že tehdy vrátil německé diváky do skomírajících kin. Když jsem se na něj po letech podíval znovu, pocítil jsem zklamání. Je to veskrze hloupý a komerční film, jehož režisér již nikdy stejný úspěch s jiným svým filmem nezopakoval. Trochu se obávám, že se při hodnocení tohoto snímku příznačně projevuje idealizace, se kterou si stále intenzivněji začínáme spojovat 90. léta - při detailnějším pohledu ale vysvitne, že ta doba nebyla o nic lepší ani horší než jakákoli jiná dekáda. Byly to prostě "devadesátky", a tenhle film je jejich typickým produktem. Při sledování jsem se neubránil pocitu, že jde o velmi přeceňovaný snímek, který navíc strašně zastaral. To, co jeden může vznosně nazývat inspirací tvorbou Q. Tarantina, já osobně shledávám jako prachsprostou vykrádačku, která nesahá původnímu vzoru ani po kotníky. A vlastně mě tam ta dějová linka s dvojicí zločinců-idiotů, kteří se snaží dostat zpět své auto, akorát otravovala, a nejzajímavější mi zde přišel nápad s dvojicí postav, které mají smrt na jazyku a rády by si před smrtí splnily poslední přání. Bohužel, i po této stránce film zklamává, protože se pohybuje daleko za hranicí uvěřitelnosti (mám kupříkladu značné pochybnosti, že člověk s diagnózou leukemie v pokročilém stadiu je schopen sexu s dvěma dívkami), a ve svém celkovém vyznění sděluje neobjevnou - a problematickou - message, že život se dá žít naplno jen s dostatečnou sumou na kontě. To, že si k ní ústřední dvojice na smrt nemocných sympaťáků pomůže přepadením benzinky a banky, film velkomyslně omlouvá odkazem na jejich chorobu, což mi osobně přijde jako velmi zavádějící. Pokud by měli všichni smrtelně nemocní pacienti naráz opustit zdi ústavů a začít vykrádat banky a dávat se na kriminální dráhu, aby si mohli plnit svá poslední přání, pak se obávám, že by nastal konec světa. Je to tak trochu v duchu hesla "po nás potopa" - a aby to bylo vtipné, tak jsou všichni filmoví policajti pochopitelně totálně neschopní, a sem tam do toho jedna z postav dostane svůj záchvat (a když jí náhodou dojdou léky, samozřejmě je lékárna jako na potvoru hned za rohem), aby se taky občas zabrnkalo na vážnou strunu a mohlo se pak v recenzích psát o neotřelé symbióze žánrů. A já si budu stát za tím, že hovno z toho, a tenhle film je svým způsobem jedním velkým políčkem lidem, kteří na rozdíl od vymyšlených filmových hrdinů - zločinců sympaťáků - doopravdy klepou na nebeskou bránu. (07.07.2012)