Útěk z New Yorku

Postapokalyptický kýč, který se může opřít jedině o syntetizované hudební kompozice či kompaktní atmosféru. Veškeré další atributy nezbytné pro plnohodnotný zážitek včetně scénáře, námětu a technické stránky filmu jdou jaksi vniveč. Russellovo herectví á la Eastwoodův Harry Callahan však spadá mezi mezi světlejší pozitiva. Rádoby futuristické vymoženosti působí mdle stejně jako celá kulisa New Yorku. Souboj v ringu jako doplněk pro akci je žalostně trapný a nudný. Proč zrovna tento snímek je považován za kult mi zůstává záhadou. Zřejmě jsem asi něco nepochopil. (28.03.2013)

Snake Plissken mě zase až tolik k srdci nepřirostl, ale přiznávám této postavě jistý kultovní charakter a navíc každou projekcí se mě Escape from New York líbí víc a víc. Kurt Russell je můj hodně oblíbený herec, ale více se mi líbil v jiných filmech a v jiných postavách. Přesto oceňuji že Útěk z New Yorku se stal vzorem pro mnohé filmy. Vynikající hudba a já si jdu pustit The Thing! Ideální večer s panem Carpenterem:) 70% (26.10.2007)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

Carpenterov štandard je jasne pozorovateľný, no na jeho talent sa dalo vyplodiť aj niečo solídnejšie. Atmosféra funguje, drsný výraz Kurta Russela taktiež, ale bohužiaľ 95 minút trvalo skoro ako dve hodiny. Kde bude pes zakopaný? Možno som očakával viac akčných mordov než planých a ničím zaujímavých kecov. Uznávam, že béčkové post-apo nemôže byť zrovna geniálnou scenáristickou špičkou, no i tak, troška invencie by vážne nezaškodilo. Za zábavnú časť snímku si však plné tri hviezdy rozhodne zaslúži. (12.03.2011)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $25,244,626║Tržby Celosvetovo $39,800,000║ Opäť žiadna sláva od Johna Carpentera, natočil len nevýrazné béčko z nudným príbehom, kde sú ako tak slušné triky na tú dobu samozrejme a vytvorenie zázemia pre zničený - zdevastovaný Manhattan slúžiaci ako väzenie tiež spravilo svoje temné čaro, len škoda toho planého príbehu, ktorý fakt nemá čo ponúknuť. /40%/ (28.03.2009)