Mlha

Carpenter umí ty mrazivou atmosféru navodit vážně skvěle. Už po té první cca dvacetiminutovce jsem měl pomalu husí kůži. Škoda, že potom atmosféra tak na půlhodinky pomine a přijde pasáž plná povídání, která už přece jenom tak záživná není. Potom ale přijde opět večer a atmosféra by se dala opět krájet, i když konec samotnej už přece jenom trochu hapruje. Herci dobří, hudba skvělá a Carpenter to má celý pod palcem. 80% (11.10.2009)

V komentári k "Niagare" som písal o filmoch, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie. V Hmle je to pochopiteľne hlma. Sakramentský John Carpenter z klasickej hororovej rekvizity urobil hlavnú hviezdu, ktorá má dokonca charakter - hmla nepôsobí ako hmla ale ako dym, ktorý svetielkuje a je navyše (takmer) hmatateľným symbolom vzrastajúcej hrôzy. Ešte v žiadnom horore som nevidel, aby mali pocity a emócie priamu vizuálnu obdobu. Zo všetkého najlepšie sú momenty, kedy sa hmla rozpína za zvukov hudby, ktorá je skôr sumou opakujúcich sa explozívnych úderov. Pri všetkej úcte k nemŕtvym námorníkom s pekným náradím v rukách - hororotvornými prvkami sú tu hmla a hudba. V tejto súvislosti ma prekvapuje, koľko prispievateľov sa nazdáva, že čím viac minutáže je na tachometri, tým nudnejšia začína byť jazda - ja si myslím, že je to presne naopak. Len pre informáciu - hmla začína definitívne útočiť v 54. minúte a 10. sekunde, pričom film má cca 83 minút. Jazzová hudba, ktorú Adrienne Barbeau púšťa v rozhlase sa dokonale hodí k charakteru hmly ako určitému "jazzy" prvku. Vysielanie rozhlasovej stanice ozývajúcej sa z času na čas nenápadne udržiava kompaktnosť príbehu. ("It´s moving faster up Regent Avenue... Broad Street... Clay Street..." Brrr!) (24.03.2005)

Atmosféru buduje jistě dobře, tedy stonásobně líp, jak jeho o skorem třicet let mladší klon. Jenže stejně jako je scénář nedomyšlenej tam, tak je nedomyšlenej i tady. A tím nemám na mysli podivnej konec přesně ve stylu druhých pokračování. třeba když všichni nezávisle na sobě spojují všechno podivný dění s mlhou, když ta diskžokejka řve do rádia, aby někdo jel zachránit jejího synka před mlhou, když každej bere jako sám nezvratnej fakt, že v té mlze něco tajemnýho je. To se totiž může stát jen v horrorech jako tento. No, co se týká "nervydrásajícího" úvodu, asi jsem se správně nedíval, protože vyprávění okolo ohně strašidelnejch historek, to může děsit jenom v reálu a před desátým rokem života. Jinak k formě, co říct? Kromě mrtvejch námořníků, kteří nejsou nikdy ukázaní celí a tak to nekazí jinak zábavnej film hloupou umělostí, mi to přišlo hodně minimalistický jak na triky a prostředí, tak na propracování postav. Semtam něco sice nakousne, ale dozvíme se jen ždibce a o mnoha ani to. Mohlo to být lepší, mohlo to být horší. Kultem pro mě zůstane Věc, ale toto ne. Toto je prostě jen další horror nijak nevybočující z řady ostatních osmdesátníků. (08.09.2006)

film má slušný image...kamera .... protagonisti... ale je tu núdza o primárne a neodmysliteľné aspekty, ktoré by mali byť obsiahnuté v každej horrorovej kompozícii... o navodenie pocitu strachu... rovnako gore effecty.. tu nie sú žiadne ...typický nedostatok fenoménu Carpenter, ktorý nedokázal tento neduh preklenúť počas celého svojho tvorivého obdobia.....vyššie hodnotenie ako *** je z mojho pohladu nepripustne ... nakoľko potom by sme museli tak hodnotné diela talianskej horrorovej kinematografie ako produkovali FULCI a D´amato hodnotiť *********. Film skôr odporúčam deťom vo veku 8-15 rokov , nakoľko u nich su kritéria pre pre hodnotenie dobrého horroru posunuté ďaleko nižšie. (12.04.2005)

Přesně ten typ hororové podívané, jakou vždy rád uvítám. Napětí husté, že by se dalo krájet, tajemné postavy zjevující se v neproniknutelné a nezastavitelné mlze a k tomu všemu skvěle zvolená a gradovaná hudba-prostě John Carpenter na vrcholu svých sil, který si dal před legendární Věcí skutečně poctivou a vydatnou rozcvičku. Příběh sice nic moc nepřinese, ale to znepokojivé aroma postupující společně s tím děsivým mlžným oblakem vše několikanásobně vynahradí:-) Hororová klasika, která si patřičnou úctu rozhodně zaslouží... (05.10.2012)