Sním či bdím?

Dám opatrné tři a počkám, až a jestli se mi to rozleží v hlavě. Jako dost mě už od začátku štvalo, že Linklater zase použil tu nepříjemnou a hnusnou "animaci" jako u Temného obrazu (A Scanner Darkly) a ostatně si neodpustil Philipa K. Dicka ve filmu i zmínit. On ostatně ten film sám je cosi jako na pomezí Linklaterova snu, kde se mísí ona animace, všechny ty Před úsvitem, Před soumrakem (a jasně že ti dva tady jsou také) a postupy těchto filmů, no a postupně do toho vpadává lucidní snění, Fontána, kolektivní paměť lidstva (docela se divím, že neumínil spíš Grahama Greena, ta jeho historka je snad ještě fantastičtější), posmrtné zážitky klinicky zemřelých, světové filozofy, paralelní světy, kvantovou fyziku, teorii zrychlování vývoje do neznámého bodu a další různé zajímavé teorie, aby se pracně a klopýtavě propracoval k něčemu, na co by mu stačil týden v pravoslavné pustině v lesích a co tak strašně nakonec připomíná právě tu Fontánu. Takže ano, zazní hodně zajímavých teorií, z nichž některé jsou podloženy skutečnými a až neuvěřitelnými příklady, ale celkově to na mne dělá dojem onoho slavného dortu pejska s kočičkou, lepší přirovnání mne nenapadá, protože i tohle se stává časem poněkud nestravitelné, jak je toho moc a rychle za sebou, a přitom existuje daleko jednodušší a stravitelnější cesta. Ale jak se říká, každý za tímhle poznáním jde svou cestou, a když to někdo potřebuje takhle složitě, ok, jeho cesta. Jen nevím, jestli s tím otravovat diváky - protože i jejich způsoby cesty jsou u všech jiné. (25.10.2022)

“The worst mistake that you can make is to think you're alive when really you're asleep in life's waiting room...” Ak niekto povie, že Waking Life je iba pseudofilozofická uspávacia prehliadka nezmyselných dialógov na pozadí snového sveta, tak by som si dovolil povedať, že sa šeredne mýli. Mimo to, že je tento filmík audiovizuálne dokonalý, tak všetky jeho obsahové prvky sú neuveriteľne obohacujúce, symbolické a krásne. Dialógy, ktoré tu odznejú, nie sú ničím plytkým, naozaj dávajú zmysel a nielenže potešujú chúťky priemerného elitno-fajnšmekrovského diváka, ale sú aj veľmi poučné. Doposiaľ jediné (a veľmi kultúrne podceňované) dielo svojho druhu s ohromným posolstvom. (24.10.2020)

Aha no... na mňa to bolo asi až príliš experimentálne... neviem. Jediný pocit, ktorý mám je bolesť hlavy, prevažne z tej animácie. Bola zaujímavá, to uznávam, len z toho ustavičného pohupovania som asi dostal morskú chorobu. Čo sa týka obsahu, prevažná časť boli iba nudné reči ničím zvláštne, nič prevratné čo by už človek dávno veľakrát predtým nepočul. Zaujímavých myšlienok v rámci filozofovania o existencii tu bolo iba zopár. Takže výsledok bol pochopiteľne iba jedna veľká nuda, na ktorú si treba preventívne zobrať jeden ibalgin. Ledva podpriemer. 30/100 (09.08.2018)

Zpočátku je člověk ohromen originální animací, která dokáže měnit stylizaci i během scény či záběru + velmi povedený soundtrack (něco mezi Až na krev a Dvanácti opicemi). A to byly všechny klady, protože zbytek je pseudointelektuální honitba za chytrými dialogy. Stále si někdo zbytečně povídá o reinkarnaci, smyslu života a podobných ptákovinách. Že jedna postava je dokumentarista "křikloun" Alex Jones už snad nikoho nenechá na pochybách jaký je ve filmu bordel, protože se Linklater výjimečně neukazuje neutrální jako Švýcarko. Deset minut ano, desetinásobná stopáž NE! 30 % (05.09.2009)

Film o snech, ideálech, myšlenkách? Tato témata se ve filmu objevují. Řekl bych, že si to hraje na filozofický film, ale jedinou novinou pro mě bylo, že buňky regenerují každých sedm let. Na film bude spoustu názorů, u mě převládá negativní názor. Nic objevného se zde neukazuje, spíše pár názorů na život atd., které by dal dohromady každý trochu schopnější středoškolák. Nejhorší je, že film Vám své názory předkládá jako nejlepší a Vám nedává možnost volby, zda s těmi názory souhlasíte. Označení film mi hrubě nesedí, dalo by se říct, že je to delší dokument, možná hraný komentář, to by sedělo více. Jediné, co se mi na filmu líbilo, byla animace, bylo docela odvážné natočit takto dlouhý film(?) takovým způsobem. Nejvíce jsem se nasmál Ethanu Hawkovi, což byla asi nejlepší pasáž filmu. Jinak se mi zde vůbec nelíbila hudba, přitom by to šlo skvěle hudebně doprovodit... Celé to smrdělo amerikanizací, ale americké myšlenky jsou bezesporu nejlepší, že? :-)))) Řekl bych, že Američané v tomto filmu čerpají z Dostojevského (to je vlastně ve filmu víceméně řečeno), ale jeho myšlenky si poupravili po svém, aby je mohli šířit jako nejlepší...... (18.02.2004)