Aristokratka ve varu

I když se humor z knihy v jedničce ztratil a dost mě nudila a zklamala, dal jsem šanci dvojce, když na scénu přichází Deniska. Po Miladě a psech ale stále ani stopa. Denisčin otec raději vypuštěn úplně. Na mě bohužel ten film nefunguje, řada scén vychází naprosto trapně a hluše. Téměř mě bolí u srdce, že naši výborní herci vypadají všichni neohrabaně a zase musím použít adverbium TRAPNĚ. V závěru to trochu nabere dech s Jeřábkem a Sladkým mámením, ale celkově je to pořád tak na dvě hvězdičky, ačkoli přece jen krapet lepší než ta zoufalá jednička. (27.04.2024)

Přiznávám, že první aristokratku jsem poprvé neocenil nijak vysoko, a vlastně ani další promítání nepřineslo žádný nadšení. Jak jsem psal. Bláznovina, která mě ale díky hercům docela bavila. Dvojka je ale o něco horší. Chybí příběh. Navíc těch vtipů je tady pár, a některý jsou navíc trapný. Takže ty tři hvězdy budou tak maximum. A to nadhodnocuju. 50%. (23.05.2024)

"Dejte na mě, teď to tady teprve začne vřít.." Nevím, zda to v pokračování Aristokratky vysloveně vře, ale zábava je to docela slušná. Hodně má na tom zásluhu nová postava Denisky, holky, co vypadá, jako by ji "na obličej spadlo železářství" :D Prý je to jedna z nejvtipnějších postav již v původní knižní předloze a Simona Lewandowska tu postavu hraje vážně svěže. Ostatní herci předvádí svůj standard a to samé se dá stoprocentně říct též o kameře Vladimíra Smutného. Takže celkově v rámci komediálního žánru docela spokojenost. (31.01.2024)

Vejdělek si asi řekl, že natočit další díl taškařic o novodobých aristokratech by mu mohl získat nějaký ten vejdělek a tak vznikla Aristokratka ve varu. Zase tu máme tu známou skupinku již pevně etablovaného  osazenstva zámku Kostka a i když se tentokráte zámkem začnou prohánět lecjací návštěvníci, dokonce jedna práchnivějící serebrita, prozradím, že humor se kolem zdí s freskami a sgrafity neukázal ani jenou. Ten obešel Kostku obloukem a tak divák jen s jistou útrpností sleduje pitvoření se Čermáka jehož mi tu fakt bylo líto a zbytek snad až na skvěle tradičně hrajícího  Pechláta, který umí pobavit evidentně i v naprosté scénáristické nuzotě radši nebudu komentovat. Nehereckým hřebíčkem do rakve této aristokratky je komparz v podobě návštěvníků zámku... Prostě tupé, blbé a místy až trapné. A tak empatický divák v podstatě sleduje s napětím jen to, zda tloustnoucí Marie přijde s Piškulou v konírně o věneček nebo ne a zda si to napíše v zámecké kapli do deníčku.  Ne,  vyzrazovat to nebudu. To erotické dusno si musítě prožít sami.  Od téhle filmové záležitosti jsem moc nečekal, ale říkal jsem si co kdyby... No tak ne. Žádné kdyby nebyly a návštěvu Kostky lze klidně obejít obloukem. Kopu do sebe jednoho paňáka ořechovice, nebo radši celou flanděru. * (14.07.2024)

Opravdu koňská dávka nevkusu již podruhé. Vejdělek se snaží opravdu vytěžit vtip z každé odjištěné pušky, generace Z, body shamingu, Lišky a Helenky Vondráčkové. Je to opravdová lahoda, na které se scénáristicky podílel Petr Zelenka. Jako ani bych se nedivil, kdyby to přišlo moc i běžnému divákovi Vejdělkových opusů, přitom se to snaží tvářit tak nevinně a starosvětsky pohádkově, ale je to jenom velká zoufalost a bída českého národa v jednom filmu, jen o něco naleštěnější než ten hrůzný Teambuilding s melodiemi z hudební banky a hereckými výkony za hranicí teatrálnosti. 20% (18.01.2024)