Vládce temnot

Od začátku režisér buduje skvělou atmosféru strachu. Hodně vám zahraje na nervy neustále se opakující hudební motiv. Čím se film blíží ke svému konci, tím víc vám začnou vadit různé věci. Například tupost všech postav, hloupé dialogy a i některé logické přehmaty. Vládce Temnot není špatný horor, ale Carpenter natočil už i lepší kousky. Film ocení asi hlavně skalní příznivci mistra a žánru. (02.06.2007)

(50%) VLÁDCE TEMNOT, starší kousek od klasického, hororového režiséra John Carpentera. Bohužel, Carpenterovi jsem asi ještě stále nepřišel moc na chuť. Rozhodně netočí, bůh ví jaké braky, to bych si nedovolil tvrdit. Jen na víc jak průměrné až nadprůměrné filmy asi nemá. Ani VĚC mi nesedla, ale o tom raději pomlčím. Tento snímek má vcelku zajímavé nápady a hlavně scény s posedlými lidmi satanem jsou docela dobré a přiměřeně krvavé. Hororové prvky fungují tak napůl. Víc mě toho moc nebavilo, pokud ještě nepočítám vydařenou hudbu, kterou sám Carpenter složil spolu s jeho kolegou A. Howarthem (oba se podíleli i na několik dílů Halloweenů). Bavil mě asi tak prostředek snímku, úvod byl takový pomalý, pozvolný a ke konci mi to už scénářem přišlo dosti natahované. Žádný velký průšvih to není, ale pecka také ne. Jednou to stačilo vidět bohatě. (27.08.2020)

John Carpenter buduje silnou temnou stránku, která dokáže diváka pěvně uchytit už od samého začátku. Navíc dodává vrcholnou démonickou hudbu, která nás bude doprovázet do ranních hodin. Mě to v dnešní době nedostalo, takového Hitchcocka si můžu pustit po padesáti letech a stejně mě ohromí. Pokud bych nebyl s filmem dodnes nedotčený a hodnotil bych ho v době vzniku "možná" bych dal plné hodnocení. (29.10.2012)

Prince of Darkness byl první z Carpenterových filmů pod hlavičkou Alive Pictures, ke kterým přistoupil ze znechucení s podmínkami velkých hollywoodských studií. S Alive uzavřeli dohodu, že na každý film dostane 3 mega a naprostou tvůrčí kontrolu. Tím se ocitnul prakticky ve stejné situaci, v jaké natočil filmy Halloween nebo The Fog. I u těch měl na výběr, že se buď vrhne do ambicioznějšího projektu za hodně peněz s producenty za prdelí nebo shrábne pár stovek táců a může si dělat co chce. Pro Alive Pictures to byl smysl dávající tah při vzpomínce na to, jak Halloween za 320 000 vydělal téměř osmdesát mega, obzvláště když Carpenter nejevil stále známky tvůrčího úpadku (jakkoli si tehdejší kritici, kteří ho mimochodem totálně pohřbili s The Thing, mysleli opak). Na Prince of Darkness lze docela dobře sledovat to režisérovo uvolnění, to zbavení se tlaku, který tak nesnášel. Bohužel pro diváka pak bohužel obsahuje mnoho chyb, které ho stály takovou námahu v The Thing eliminovat a lze odsud cítit tu lehkou deziluzi, že se nehodlá se zpracováním zkrátka tak srát jako tomu bylo v jeho etalonu, když to tehdy nikdo nedocenil. Zatímco v The Thing trávil měsíce přepisy scénáře, výběrem castingu, na tu dobu nezvyklými dvoutýdenními hereckými zkouškami i přetáčením scén a doplňováním situací, zde jde zkrátka vidět, že už tyhle elementy měl trochu na salámu a jel si zase metodu ze svých prvotin "hlavně že se už točí". Casting je pak příšerná sbírka osmdesátkových pacientů (pravý horor nastává kdykoli, co se protagonista usměje pod knírem), většina informací se předává během sezení v jedné místnosti a kdo v ní zrovna není, tak ten asi bloumá někde po jedné ze dvou chodeb, kde už na něj čeká transformace ve služebníka zla. Papírově ale stojí Prince of Darkness na vynikajícím, originálním a správně radikálním námětu, kde nejde o nic menšího než o vyvolání NegaBoha do čehož jsou zapletena stará bratrstva, cestování časem, zapomenuté jazyky, metasvěty či vesmírné anomálie. To je přece skvělý. Nějakej schopnej remake by nebyl? (02.10.2020)

Postupne doplňujem filmografiu Carpentera a v tomto prípade som siahol po veľmi vydarenom kúsku. Zažívať šoky pri ľakačkách u starých filmoch je skor pre mňa raritou, 80-roky sú z hľadiska módy extrém a na postavách v hororoch sa skôr zabávam. O to je tento horor hodnotnejší. Scenár neponúka iba ďalší jednoduchý príchod pána temnôt, snaží sa ho spojiť aj s vedou, toto spojenie vedy a náboženstva je ukázané na všade prítomných vedeckých prístrojoch v kostole. Škoda, že si tu musel upevňovať svoje ego Alice Cooper, podobne ako Marilyn Manson v Lost Highway. (25.09.2007)