Na západní frontě klid

Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. (11.10.2011)

Výborná televízna adaptácia známeho diela. Od začiatku dokonca tu srší veľký dramatický náboj a kontrast medzi skutočným utrpením na fronte a zidealizovanými predstavami pospolitého nemeckého ľudu, ktorých nabubrelé sebavedomie ku koncu vojny dostalo riadne zabrať. Máme možnosť sledovať osudy spolužiakov, ktorí sa zo školských lavíc ocitli rovno v zákopoch. Vojna ich rýchlo mení na mužov, berie im ideály, domovy a aj životy. Ako postupne ubúdajú vanie zo snímku chlad a smútok až do trpkého konca. 80/100 (25.07.2014)

Jeden z mála filmů o první světové válce a je vynikající. Spolu s mladými chlapci, zprvu plnými ideálů, se brodíme bahnem, krví a vzduchem plným jedovatého plynu. Domů na dovolenou se vracejí zcela jiní lidé, tvrdí a smutní z celého toho pekla, ve kterém tak dlouho byli. Ale není všem dnům konec. Válka pokračuje, dovolené končí a je nutno zase bojovat na život a na smrt. (28.04.2019)

Film na motivy excelentní knihy. Za sebe si dovolím prohlásit, že film disponuje srovnatelnou kvaltiou jako kniha. Hlavní myšlenku vystihuje velmi zdařile. Trikové záběry jsou na únosné úrovni, takže zde není vůbec snadné cokoli vytknout. Rozhodl jsem se tedy pro velmi pěkné 4*. Na plný počet je leda tak samotná kniha. (03.10.2012)

působivé, hlavně při scénách na samotné frontě - nekonečném, brutálním, životem pohrdajícím masomlýnku ted už "ztracené" generace. Remarque měl pravdu, amorálnost a nesmyslnost války, její vliv na psychiku a životy, je hrozivý. 2SV je tomu velice děsivým příkladem. Po herecké stránce slušné, z děje pak snad ještě vystřihnu návrat do civilizace a neschopnost se adaptovat, důsledek to ždímající síle sakra blízké smrti. Zabij, nebo zemři. Trošku film ztrácí po technické stránce, ale kvůli poselství tentokrát formu zcela ignoruju. A scény nekonečných útoků na bodáky jsou působivé až až. PS: také zápusobila scéna noc s nepřítelem aneb všichni jsme lidé (18.04.2012)